Astronomie a fyzika v Klementinu
Klementinum astronomické
část (od 31:14) z krátkého filmu České astronomické společnosti "Česká astronomie v průběhu času" (2021) >>
Klementinská hvězdárna
Astronomická věž Klementina byla postavena z iniciativy rektora jezuitské university Francisca Retze. >>
Camera obscura v Astronomické věži Klementina
V místnosti, kde jsou zední kvadranty, je i malý otvor pro projekci Slunce. V poledne se místnost měnila v cameru obscuru a obraz Slunce padal na strunu napjatou na podlaze, aby se dalo určit zdánlivé sluneční poledne. Určení poledne projekcí Slunce - video
Astronomická věž v Klementinu a slavné časové znamení
Úzký kruhový ochoz na Astronomické věži Klementina, ze kterého je překrásný výhled na Prahu, je slavný i jinak. Odtud se totiž více než osmdesát let (1842 – 1928) ohlašovalo Pražanům pravé poledne >>
Pražské polední znamení z Klementina
Od roku 1842 bylo časové znamení signalizováno praporem z ochozu Astronomické věže, od roku 1891 byl přidán výstřel z děla >>
Od poledního signálu k založení Fyzikálního ústavu aneb z Klementina do Würzburgu a zpět
I takto lze velice zjednodušeně postihnout působení profesora dr. Čeňka Strouhala (1850-1922) >>
Sluneční hodiny v Klementinu
V areálu Klementina jsou dochovány v úplnosti patnáctery barokní malované sluneční hodiny. Jedná se o největší seskupení slunečních hodin na území České republiky >>
Astronomie a Klementinum
Klementinum vybudovali jezuité a Astronomickou věž zde postavili již roku 1722. >>
Astronomické, geofyzikální a meteorologické přístroje z 19. století v Astronomické věži Klementina
Při restaurování Astronomické věže Klementina v roce 2000 byl prostor tzv. pracovny rezervován pro expozici >>
Meteorologická pozorování v Klementinu
U zrodu dodnes pokračující řady meteorologických pozorování, stál Antonín Strnad (1746–1799), třetí ředitel klementinské hvězdárny. Meteorologická stanice Praha - Klementinum rovněž funguje dodnes. Historii meteorologické plošiny v Klementinu zachytil ve svém článku z roku 1954 dr. Otto Seydl, poslední ředitel hvězdárny v Klementinu.
Věštění z koule. Jak se měří teplota v Klementinu >> (video tv.idnes.cz 2014)
Hvězdný glóbus Caspara Pfliegera
Autorem dvou největších glóbů v Barokním knihovním sále Klementina byl Caspar Pflieger >>
Astronomická věž Klementina. Stavební historie ve 20. století
Astronomickou věž Klementina velká rekonstrukce prováděná ve 20. a 30. letech podstatně nezasáhla >>
Cínová tabulka ze sochy Atlanta
Při posledním restaurování v roce 1995 byla ze sochy Atlanta vyňata cínová tabulka >>
Věžní hodiny v Astronomické věži Klementina
Čas v Astronomické věži odměřoval původně hodinový stroj zhotovený královským hodinářem císaře Karla VI. >>
Poznámka k původnímu baroknímu stroji klementinských věžních hodin
Původní barokní klementinské věžní hodiny jsou ozdobou expozice měření času v Národním technickém muzeu >>
Tycho Brahe: Astronomiae instauratae mechanica
První vydání díla Tychona Brahe Astronomiae instauratae mechanica v českých knihovnách >>
Galerie osobností
 |
 |
 |
 |
 |
| Josef Stepling (1716-1778) |
František Zeno (1734-1781) |
Antonín Strnad (1746-1799) |
Martin Alois David (1757-1836) |
Adam Bittner (1777-1844) |
 |
 |
 |
 |
|
| Jan Klein (1684-1762) |
Johannes Kepler (1571-1630) |
Tycho Brahe (1546-1601) |
Ladislav Weinek (1848-1913) |
Otto Seydl I - II |
|
||||
| Čeněk Strouhal (1850-1922) |
Stanislav Vydra (1741-1804) |
Jan Tesánek (1728-1788) |
Jakub Kresa (1648-1715) |
Josef Böhm (1807-1868) |
|
||||
| Karel Hornstein (1824-1882) |
