Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Z historie knihovny Karel Hornstein (1824-1882)

Karel Hornstein (1824-1882)

 

Matematik, astronom, profesor astronomie na pražské univerzitě a ředitel hvězdárny v Klementinu.

Po studiích fyziky, matematiky, astronomie, filozofie a filologie na vídeňské univerzitě působil Hornstein jako asistent tamní hvězdárny. Roku 1847 se stal adjunktem hvězdárny v Krakově. Od roku 1849 působil ve Vídni jako asistent a od roku 1850 jako soukromý docent astronomie. V tamní hvězdárně se zabýval pozorováním asteroidů a komet a výpočty jejich drah. Ke konci svého vídeňského pobytu zavedl pravidelná pozorování slunečních skvrn a navrhl pásmový fotometr k měření světlosti slabých stálic srovnáváním s asteroidy. Působil také jako profesor matematiky na univerzitě ve Štýrském Hradci a v roce 1857 byl zvolen za člena dopisovatele císařské akademie věd.

Na pražské univerzitě převzal po J. S. Janderovi výuku matematiky (1863) a o čtyři roky později se stal nástupcem Josefa Jiřího Böhma na místě ředitele hvězdárny v Klementinu. Po Böhmově působení nebyla hvězdárna v dobrém stavu. Karel Hornstein se zde pokoušel oživit astronomická pozorování a roku 1868 podal návrh na zřízení nové hvězdárny a do tohoto podniku investoval mnoho své energie a času. Neúspěch ho roztrpčil a úplně zanechal astronomických pozorování. Pražská univerzita proto zaostala co do získání nových poznatků za pražskou technikou, kde v té době působil Christian Doppler.

Karel Hornstein se zabýval teoretickými studiemi - z této oblasti jsou známy např. jeho práce o vlivu elektřiny a rotace Slunce na barometrický tlak a o závislosti směru větru na periodicitě slunečních skvrn. Vídeňská  Akademie věd vydala v roce 1881 jeho pojednání o systému asteroidů. Ve svém díle "Bestimmung der Bahn des ersten Kometen v. J. 1847 nebst Bemerkungen über den Übergang von der Parabel zur Elipse und Hyperbol" z roku 1854 se zabýval určením dráhy první komety v roce 1847 a podmínkami změny této dráhy z parabolické na eliptickou a hyperbolickou. Navržená metoda přechodu jedné kuželosečky (elipsy) na jiné kuželosečky nese podnes jeho jméno (Hornsteinova metoda).

Karel Hornstein zemřel 22. prosince 1882 v Praze. Jeho náhrobek byl původně umístěn u severní zdi ve staré části Malostranského hřbitova, po zrušení této části byl přemístěn do rondelu blízko Thunovy sochy. Jeho jméno nám dodnes připomíná stejnojmenná planetka, objevená  dne 23. února 1990 Antonínem Mrkosem v observatoři na Kleti.

Zdroje:

JIROUDKOVÁ, Marta. Významné osobnosti pražské hvězdárny na Malostranském hřbitově.
FUCHSOVÁ, Kateřina. Významní pedagogové pohřbení na Malostranském hřbitově.