Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Z historie knihovny Johann Klein (1684-1762)

Johann Klein (1684-1762)

Ze sbírek Matematického muzea se v Klementinu dochovaly hodiny, glóby a knihy. K nejzajímavějším bezesporu patří tzv. "Kleinovy hodiny", dnes souhrnně označované jménem svého stvořitele. Jedná se čtvery astronomické hodiny (troje jsou uloženy v Klementinu, jedny v Matematicko-fyzikálním salonu v Drážďanech). Sestrojil je mechanik a astronom, jezuita Jan Klein (1684-1762), který v letech 1723-1732 působil v Matematickém muzeu jako adjunkt a poté jako jeho správce. Dodnes se k těmto hodinám dochovaly tištěné návrhy od Josefa Steplinga v publikaci "Exercitationes geometricoanalyticae de... descriptio automati planetarii, 1751". Některé z  těchto hodin popsal ve své publikaci "Beschreibung der berühmten Uhr und Kunstwerke am Altstädter Radhauze und auf der Konigl. Sternwarte zu Prag, 1791" astronom Antonín Strnad, ředitel Klementinské hvězdárny. Strnad spravoval sbírky Matematického muzea v době po jeho zrušení, tedy od roku 1774.

kleinhod.jpg
Dochované hodinové stroje vznikly zásluhou mechanika Jana Kleina. Hodinový stroj byl propojen vždy s jinou astronomickou hříčkou, znázorňující jednou střídání dne s nocí, jindy představující postavení nebeských těles podle Koperníka, jindy zase kalendář na další tisíciletí.

Klein proslul mj. jako vynálezce četných přístrojů mechanické "dokonalosti" a umělecké krásy, což dokládá např. mechanická želva z 2. třetiny 18. století, hračka zhotovená z vrchní části želvího krunýře a ze strojku, který je zespoda ke krunýři připevněn. Po natažení strojku na pérový pohon želva lezla do kruhu.


Kleinova mechanická želva je dnes uložena v Národním muzeu (Zdroj: muzeum3000.nm.cz)

Jiným přístrojem z Kleinovy produkce byl kvadrant z roku 1762, sloužící k měření úhlů. Ten je dnes uložen v Národním technickém muzeu. Kromě tohoto kvadrantu sestrojil další dva zední kvadranty s dalekohledy pro meridiánovou síň Astronomické věže v Klementinu.

O Kleinově odborné erudici svědčí i to, že v roce 1760 nabídl opravu a obnovení staroměstského orloje, městská rada však jeho nabídku nepřijala.