Josef Stepling - osvícený jezuita

Narodil se 29. června 1716 v bavorském Řezně. Jeho otec Heinrich Wilhelm Stepling, který pracoval jako sekretář císařského vyslance v Řezně, záhy zemřel (1718) a Josef se s matkou, která pocházela z Čech, odstěhoval do Prahy. Zde později vystudoval malostranské jezuitské gymnázium a roku 1733 se stal novicem Tovaryšstva Ježíšova. Dvouletý noviciát absolvoval v Brně, poté dokončil dva zbylé ročníky filozofického studia v Olomouci. V letech 1736-1742 působil jako pomocný učitel a později jako gymnaziální profesor na jezuitských kolejích v Kladsku a ve Svídnici. Od roku 1742 se věnoval studiu matematiky pod vedením Ignáce Mühlwenzela a zahájil studium teologie v Klementinu. Po krátkém pobytu (1747) v jičínské koleji, kde se připravoval na složení třetího řádového slibu, se v roce 1748 vrátil natrvalo do Klementina.

V roce 1748 byl Josef Stepling jmenován profesorem geometrie, studijním ředitelem matematiky a experimentální fyziky byl od roku 1752. Jako základ přírodovědné práce prosadil Stepling newtonovskou fyziku. Odmítl přijmout stolici filozofie a zdůvodnil to tím, že by se jeho svědomí nevyrovnalo s povinností přednášet scholastickou aristotelskou filozofii. Jmenování přijal teprve na pokyn provinciála řádu.

V roce 1754 jej Marie Terezie jmenovala direktorem všech pražských filozofických studií a vyšších gymnázií. Zasloužil se o přeměnu klementinské věže ve skutečně odborné astronomické pracoviště vybavené na tehdejší dobu velmi dokonalými přístroji, zhotovenými dalším významným klementinským jezuitou, mechanikem Janem Kleinem. O vybavení observatoře se zasloužil i finančně - z dědictví daroval na zakoupení přístrojů vysokou částku 4000 zlatých, desetkrát víc, než činil příspěvek českých stavů. V roce 1751 se stal prvním ředitelem klementinské hvězdárny a zůstal jím až do své smrti. Zemřel 11. července 1778 v Praze, pochován je v kostele sv. Salvátora.

Jeho úsilím, příkladem, postoji, organizováním odborných diskusí se nejen probouzel čilý vědecký ruch v Praze, ale zvyšovala se i úroveň a kultura výuky na univerzitě. V letech 1753-1760 předsedal tzv. filozofickým konsenzům, diskuzním shromážděním pražských univerzitních profesorů matematiky a přírodních věd. Přednášel na základě vlastních výzkumů (např. o rozpouštědlech cínu a mědi, příčině barometrických změn nebo o zemětřeseních), pokusy konal veřejně, zabýval se astronomií a meteorologií. Korespondoval s mnoha vědeckými kapacitami své doby. Od roku 1769 byl členem Společnosti pro orbu a svobodná umění v Čechách (někdy označována jako Vlastenecko-hospodářská společnost), později se stal ze zakládajících členů Soukromé společnosti v Čechách pro povznesení matematiky, vlasteneckého dějepisu a přírody. Úctu k jeho dílu a pedagogickému úsilí dodnes připomíná pomník s Amorkem a dedikací císařovny Marie Terezie na nádvoří Klementina, který byl postaven roku 1780.

Josef Stepling - astronom a meteorolog
Již jako šestnáctiletý, v roce 1733 dokázal na základě de la Hirových tabulek (Tabulae astronomicae planetarum omnium, 1687) předem vypočítat zatmění Měsíce, které bylo možné v Praze spatřit 28. května 1733. Jeho pozdější vědecká práce byla zaměřena na stanovení přesné zeměpisné délky Prahy, barometrické stanovení výšek, pohyby zemské osy a geofyzikální a meteorologická měření. Sestrojil rtuťový teploměr (thermometrum Steplingiarum) s Réaumurovou stupnicí. Zasloužil se o vybudování moderní observatoře v Klementinu, kde kromě astronomických pozorování zavedl pravidelná meteorologická měření - od roku 1752 měření teploty, barometrického tlaku a srážek. O svých meteorologických pozorování sepsal dílo: „Barometrická, teploměrná a dešťoměrná pozorování, vykonaná v roce 1752 Josefem Steplingem, jezuitským knězem, ředitelem císařsko-královského filozofického učení v Praze, přednesená na filozofickém shromáždění desátý den před červnovými kalendami roku 1753“. Dochovaly se záznamy o nejvyšších a nejnižších teplotách a tlaku vzduchu z jednotlivých měsíců roku 1752, měsíční extrémy a průměry barometrického tlaku z let 1752, 1769–1793, součty ranní a odpolední teploty a průměrné měsíční teploty v období 1771–1793 a rovněž průměrné měsíční teploty pro vybrané měsíce v období 1769–1774. Dochovaná měření teploty a tlaku vzduchu jsou do roku 1774 značně neúplná, za počátek souvislé klementinské řady se považuje až rok 1775.

Josef Stepling - matematik
Při studiu problémů nebeské mechaniky podle Newtonovy gravitační teorie se musel seznámit i s novými matematickými disciplínami - diferenciálním a integrálním počtem. Po jejich zvládnutí napsal pro své studenty latinské učebnice Exercitationes geometrico-analyticae (1751, 1760) a Differentiarum minimarum quantitatum variantium calculus directus vulgo differentialis (1765). Rozpracoval též klasický problém výpočtu objemů a povrchů různých částí válců.
Josef Stepling také převzal správu matematické knihovny Jakuba Kresy, kterou značně rozšířil mj. odkazem vlastních 600 svazků knih, a řídil tzv. Matematický kabinet.

Josef Stepling - fyzik
Stejně jako jeho současníci experimentoval se statickou elektřinou. Na chodbách Klementina předváděl efektní pokus s vedením elektřiny po údajně až 800m dlouhých železných řetězech. Po smrti Prokopa Diviše (1765) se stal nejvyšší autoritou při zřizování bleskosvodů. Podal řadu návrhů, jak využít výsledky vědy v hospodářské praxi - zdokonalil např. nástroj na dobývání pařezů, doložil, na čem závisí jakost ovčí vlny a z jakých principů geometrie a mechaniky vychází teorie pluhu, zkoumal možnosti zvýšení sací výšky čerpadel.

Při příležitosti 300. výročí narození Josefa Steplinga se v Zrcadlové kapli Klementina konala ve dnech 9. – 10. 11. 2016 mezinárodní konference s názvem "Klementinum a jezuitská věda", s doprovodnou výstavou "Josef Stepling - osvícený jezuita". V témže roce byla po Josefu Steplingovi pojmenována ulice v pražských Modřanech. Dočasně (1940-1945) nesla jeho jméno také ulice Zbrojnická ve Střešovicích (Praha 6).

Vědecko-populární pořady věnované Josefu Steplingovi:
Pořad z cyklu ČT "72 jmen české historie" >>
Pořad z cyklu ČRo Dvojka "Toulky českou minulostí" >>

Použité zdroje:
KRAUS, Ivo et al. Věda v českých zemích: dějiny fyziky, geografie, geologie, chemie a matematiky. 1. vydání. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2019. s. 50-53.
SMOLKA, Josef a Jana VACKÁŘOVÁ. Josef Stepling (1716-1778) v jeho biografiích a bibliografiích. Praha: Národní knihovna České republiky, 2018. s. 7-52.