Klementinská hvězdárna
V roce 1999 proběhla základní rekonstrukce a oprava astronomické věže Klementina. Je to oprava tak zásadního charakteru, že nikdy v dějinách věž obdobnou neprodělala. Je proto zcela na místě podívat se na problematiku věže podrobněji.
Astronomická věž Klementina byla postavena z iniciativy rektora jezuitské university Francisca Retze. Autorství projektu bývá připisováno Františku Maxmiliánovi Kaňkovi, ale též Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi, na úpravách věže spolupracoval architekt Anselmo Lurago. Věž byla dokončena v roce 1722. Na vrcholu věže stojí socha Atlanta (olověná socha s železnou vnitřní konstrukcí, váha asi 600 kg, výška 2,4 m). Atlas nese nebeskou sféru (průměr asi 1,6 m, váha asi 150 kg) s korouhví. Uprostřed sféry je zlacené Slunce. Při posledním restaurování v roce 1995 byla ze sochy Atlanta vyňata cínová tabulka v olověném pouzdře, která nese latinský nápis. Atlas tak není jen krásnou památkou s astronomickou a mytologickou tematikou, ale přinesl i doklad o stáří astronomické věže.
Prakticky v téže době (rovněž 1722) bylo v Klementinu založeno Matematické muzeum - "Museum mathematicum Collegii Clementini". Těsné spojení mezi oběma je zřejmé, zvláště v souvislosti se založením zvláštních řádových matematicko- astronomických studií rovněž v roce 1722, neboť astronomie patřila do učebního plánu jezuitské univerzity. Nicméně astronomie, jakožto samostatný obor, patřila do učebních plánů už od založení university Karlem IV.
Administrátory (správci) Muzea byli: Kašpar Pflüger1 (1722-1730), Jan (Johann, Joannes) Klein (1732-1762), Jan Wendlinger (1767-1769), Mikuláš Krebs (1772) a František Zeno (1772-1773). Po posledně jmenovaném (a po zrušení Jezuitského řádu (21.7.1773) se stal správcem muzea Joseph Stepling2, první ředitel Astronomické observatoře a bývalý jezuitský mnich.
Konstrukce Astronomické věže, původně nazývané "Matematická věž" umožňovala provádět astronomická měření, ale o pozorováních, která se zde dělala do roku 1750, nevíme téměř nic.
S osobou Josepha Steplinga je spojena významná změna ve vědeckém programu věže. Dodnes se na něj vzpomíná díky soše Cupida se vzpomínkovým textem císařovny Marie Terezie. Tento památníček stojí od roku 1780 naproti vchodu do Zrcadlové kaple Klementina pod loubím. V roce 1748 byl Stepling jmenován universitním profesorem geometrie a infinitesimálního kalkulu na Filozofické fakultě. Na základě iniciativy Steplinga byla v roce 1751 či 1752 oficiálně ustavena Astronomická observatoř a Stepling byl jmenován jejím prvním ředitelem.
Hvězdárna začala pracovat pod částečným státním dohledem. Po zrušení Jezuitského řádu se dostala pod kontrolu státu (tj. Rakouska) úplně. Při obnovení řádu 7. 9. 1814 nebyl už statut hvězdárny měněn.
Po dlouhou dobu zde panovala personální jednota; ředitel hvězdárny byl zároveň univerzitním profesorem astronomie a naopak.
V roce 1882 se univerzita rozdělila na českou a německou část. Protože v té době byl profesorem astronomie Němec, byla hvězdárna až do konce první světové války spojena s Německou Univerzitou. Okamžitě po válce byla založena Státní hvězdárna Československá a klementinská věž byla až do roku 1928 její jedinou observatoří na území Čech. V tomto roce věnoval J. J. Frič3 státu darem Ondřejovskou hvězdárnu. (Ředitel klementinské hvězdárny - F. Nušl4 s J. J. Fričem velice úzce spolupracoval.) Tímto způsobem se tedy Státní hvězdárna rozšířila. Součástí Státní hvězdárny před 2. světovou válkou byla též hvězdárna ve Staré Ďale, dnešním Hurbanově, založená dr. Miklóšem Konkolym-Thege 1871, kterou získalo Československo ihned po 1. světové válce, protože ji zakladatel věnoval již 1899 státu (tehdejšímu Rakousku-Uhersku).
Hvězdárna v Klementinu pracovala až do druhé světové války, kdy Němci Klementinum zabrali pro německou univerzitu. Jejího zaměstnance, vedoucího ve funkci "správce" - dr. O. Seydla5 - vystěhovali do Budečské ulice č. 6, Praha - Vinohrady. V posledních dvou patrech budovy pak sídlil dnešní Astronomický ústav AV ČR až do května 1993. V květnu 1993 se přestěhoval do Boční II 1401, Praha 4, kde je do dneška. Po druhé světové válce, když roku 1953 vznikala Akademie věd (ČSAV), byl do ní ústav včleněn a současně změnil svůj název do dnešní podoby. "Matematická věž", coby budova, patří dnes Národní knihovně a neplní již žádnou vědeckou funkci.
S hvězdárnou a se jménem J. Steplinga jsou spojeny i další činnosti. Jde o meteorologické řady, čili o měření teploty, atmosférického tlaku a dešťových srážek. Měření začala v Klementinu, podobně jako jiné již zmíněné aktivity, v roce 17526. Meteorologické přístroje byly původně v bytě Steplinga. Později byly přemístěny do věže a nakonec, roku 1786, byly opět přemístěny, a to naproti věži, na severní stěnu budovy do výše 1. patra. Od té doby zůstala jejich poloha nezměněna až dodnes. Z let 1753-1768 bohužel chybí měření atmosférického tlaku. Nezachovala se také měření teploty z úplných počátků měření až do roku 1771. Z let 1771-1774 se dochovaly pouze průměrné měsíční teploty. Nicméně, velice kvalitní řada denních teplotních měření začíná od 1. ledna 1775. Nepřerušená řada teplotních měření, která se prováděla třikrát denně, a která zcela splňuje moderní kritéria, započala 1. ledna 1784. Začátek řady pravidelných měření dešťových srážek se datuje k 1. květnu 1804 a patří k nejstarším ve střední Evropě. (Detailněji viz V. Hlaváč, 1937 nebo K. Pejml, 1975.)
Zdi věže zdobilo téměř určitě několik slunečních hodin (celé Klementinum je na sluneční hodiny nesmírně bohaté). Dodnes se na věži dochovaly v plné kráse jen jedny, a to na východní straně. Z hodin na západní straně zbyl jen polos (tyčka, která vrhá stín), vlastní ciferník nebyl při obnově vnějšku věže (1995) už nalezen. Věž měla pochopitelně i jižní hodiny. Podle starších fotografií je velmi pravděpodobné, že na věži byly ještě v minulém století i severní hodiny. Tím by šlo u nás o značnou raritu, protože hodiny na všech čtyřech stranách věže má, nejblíž Praze, snad jen Linec.
Dnes ve věži nejsou již žádné přenosné přístroje. Zachovaly se pouze přístroje pevně zabudované do zdiva věže. V druhém poschodí věže jsou to dva zední kvadranty, o kterých se předpokládá, že je zkonstruoval J. Klein. Jeden je v jižním okně, druhý v severním otvoru. Jejich dosavadní technický stav byl velmi ubohý: byly ohrožovány korozí a holubím trusem.
Vždy panovalo podezření, které bylo s konečnou platností potvrzeno až nyní během restaurování obou kvadrantů, že kruh severního kvadrantu nebyl nikdy dělen, takže k měření nemohl ani nikdy sloužit.
V místnosti, kde jsou zední kvadranty, je i malý otvor pro projekci Slunce. V poledne se místnost měnila v cameru obscuru a obraz Slunce padal na strunu napjatou na podlaze, aby se dalo určit zdánlivé sluneční poledne. Máváním praporem z věže bývalo řízeno pražské polední dělo až do února roku 1926. Zachovaly se zbytky mechanismu na napínání struny. To je bohužel vše, co zůstalo "in situ" z nejvýznamnější observatoře v Čechách i přes skutečnost, že věž nebyla přístupná téměř pro nikoho.
K hvězdárně patřilo ještě několik dalších místností v Klementinské koleji, z nichž jedna je přilehlá k Baroknímu sálu (vystupuje rizalitově do nádvoří nad vchodem do Zrcadlové kaple). Na stěnách těchto místností bylo mnoho astronomických obrázků a fotografií. Bohužel, mnohem více než jen několik z nich nevysvětlitelným způsobem zmizelo.
Pro úplnost se musíme ještě zmínit o krásných freskách ve Starém a Novém matematickém sále. Ilustrují přírodní vědy, včetně astronomie, a zejména různá odvětví fyziky s odpovídajícími přístroji. V oddělení rukopisů a starých tisků je zachována část osobní knihovny Tychona Braha. Ta obsahuje i knížky jiných, významných autorů (G.Bruno, J. J.Scaligeri) s jejich osobním věnováním Tychonovi.
Poznámky:
1.* 28. října 1665 v Neisse (Slezsko); + 13. září 1730 v Praze.
2. * 26. (nebo 29., či 30.) června 1716 v Řezně; + 11. července 1778 v Praze; někdy též Stöppling.
3. * 12. března 1861 v Paříži; + 10. září 1945 v Praze.
4. * 3. prosince 1867 v Jindřichově Hradci; + 17. listopadu 1951 v Praze.
5. * 5. května 1884 v Merklíně; + 15. února 1959 v Praze.
6. Ve skutečnosti jsou nejstarší dochovaná meteorologická pozorování prováděná v Klementinu z období 1.července - 21. listopadu 1649. Jsou však pouze kvalitativní, nikoliv kvantitativní. Nešlo o přesná měření.
RNDr. Zdislav Šíma, CSc., Astronomický ústav AV ČR
Převzato z Bulletinu Plus 1/2000
