Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Z historie knihovny

Z historie knihovny

Historie v datech

11. stol. doložena kaple sv. Klimenta
13.-14. stol. Studium generale – latinská škola, jež posléze splynula s pražskou univerzitou, působila při dominikánském klášteře
1366 Karel IV. daroval univerzitě soubor kodexů
1556 příchod jezuitů do Klementina, počátek budování klementinské koleje
1622 Karlova univerzita přechází pod správu jezuitů, knihovny Karlových kolejí se přemisťují do Klementina
1648 klementinští studenti hájí Prahu proti Švédům
1654 sloučení Karlovy univerzity s jezuitskou pod názvem Karlo-Ferdinandova univerzita se sídlem v Klementinu
17.-18.stol. působení významné jezuitské tiskárny
1722 založeno Matematické muzeum a zvláštní řádová matematicko-astronomická studia, dokončena stavba Astronomické věže
1748 zahájena činnost astronomické observatoře
1773

zrušení jezuitského řádu, univerzita a knihovna zůstávají v Klementinu

1775 začíná systematická řada meteorologických měření a záznamů
1777 zásluhou Františka hraběte Kinského knihovní sbírky prohlášeny Marií Terezií za veřejnou c. k. Universitní bibliotéku
1781 K. R. Ungar zakládá Národní knihovnu (Bibliotheca nationalis), klementinská univerzitní knihovna získává, jako první v Rakousku-Uhersku, právo na bezplatný povinný výtisk od pražských tiskařů a nakladatelů
1807 povinný výtisk rozšířen na všechny tiskaře a nakladatele v Českém království
1837 z rukopisů a tištěných dokumentů založen Mozartův památník, první muzeum W. A. Mozarta na světě (dnes součást Hudebního oddělení)
1848 Klementinum studentskou pevností proti Windischgrätzovým vojskům
1887 název změněn na c. k. Veřejná a universitní knihovna
1918 Veřejnou a universitní knihovnu přebírá Československá republika
1919 založen Československý ústav bibliografický
1922 počátek soustavného vydávání České národní bibliografie
1924 areál Klementina vykoupen státem, začátek adaptací budov pro knihovny, založena a roku 1929 do Klementina přemístěna Slovanská knihovna
1935 nový název - Národní a univerzitní knihovna, právo na povinné výtisky rozšířeno
1939 po uzavření vysokých škol knihovna rovněž krátce uzavřena a později přejmenována na Zemskou a universitní knihovnu v Praze
1958 centralizací sloučeny velké pražské knihovny do Státní knihovny ČSR
1990 nový název Národní knihovna vystihuje tradici i hlavní poslání
1996 otevřen Centrální depozitář NK v Hostivaři
1997 automatizovaný výpůjční systém postupně rozšiřuje služby knihovny
2000 veřejnosti zpřístupněn Barokní knihovní sál a Astronomická věž
2010 zahájeny revitalizace Klementina a dostavba areálu v Hostivaři, pokračující i po roce 2022

Stavební vývoj Klementina

Národní kulturní památka Klementinum, sídlo Národní knihovny České republiky, patří k nejvýznamnějším stavbám historické Prahy. Počátky jeho budování jsou spjaty s příchodem jezuitů v roce 1556, kteří na místě bývalého dominikánského kláštera postupně vystavěli grandiózní kolej, jež je jedním z největších (rozloha 2 ha) barokních stavebních komplexů Evropy. Hlavní období výstavby Klementina je ohraničeno lety 1578–1726 a je spjato se jmény slavných architektů. Působili zde Marco Fontana, Carlo a Francesco Lurago, Giovanni Domenico Orsi, Domenico Bossi, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilián Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer. Neméně slavná jsou i jména dalších umělců podílejících se na výzdobě interiérů: Jan Jiří Bendl, Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Jan Hiebel, Jan Kuben, Kryštof Tausch, Josef Kramolín, Ignác Raab, Václav Vavřinec Reiner ad.

V roce 1924 započala přestavba Klementina pod vedením architekta Ladislava Machoně pro potřeby národní, univerzitní a technické knihovny, která probíhala v několika etapách až do 50. let 20. století.

Návštěva Barokního knihovního sálu, Astronomické věže či Zrcadlové kaple patří k nezapomenutelným zážitkům každého návštěvníka Prahy. Na nádvořích Klementina je možné obdivovat nejpočetnější soubor slunečních hodin v České republice.

Významné klementinské osobnosti v průběhu staletí

16. století
Petr Canisius, zakladatel klementinské koleje

17. století
Jiří Plachý - vůdce studentů v boji proti Švédům (1648), Bohuslav Balbín - historik

18. století
Stanislav Vydra, Jan Tesánek, Josef Stepling - matematici, Antonín Strnad - astronom, Karel Rafael Ungar - historik a bibliotékář

19. století
Bernard Bolzano - matematik a filozof, Antonín Spirk - bibliotékář, Pavel Josef Šafařík - ředitel knihovny, Ignác Jan Hanuš - filosof a bibliotékář, Josef Truhlář - filolog a bibliotékář

20. století
Jako knihovníci zde působili spisovatelé, básníci, literární kritici a vědci, historici i hudebníci např.:
Václav Tille-Říha, Otakar Theer, Otokar Fischer, Hugo Bergmann, Felix Weltsch, Ladislav Vycpálek, Jaromír Borecký, Jan Živný, Jan Emler, Karel J. Beneš, Edmond Konrád, Zdeněk Němeček, Oton Berkopec, Vilém Závada, Josef Strnadel, Milan Jungmann, Jan Petrmichl, Emma Urbánková. 
První tři ženy v dějinách klementinské knihovny nastoupily jako praktikantky v roce 1919. Byly to PhDr. Flora Kleinschnitzová, PhDr. Milada Paulová a PhC. (později PhDr.) Eliška Netíková.
Oběti druhé světové války z řad zaměstnanců knihovny >>