Z historie knihovny
Historie v datech
| 11. stol. | doložena kaple sv. Klimenta |
| 13.-14. stol. | Studium generale – latinská škola, jež posléze splynula s pražskou univerzitou, působila při dominikánském klášteře |
| 1366 | Karel IV. daroval univerzitě soubor kodexů |
| 1556 | příchod jezuitů do Klementina, počátek budování klementinské koleje |
| 1622 | Karlova univerzita přechází pod správu jezuitů, knihovny Karlových kolejí se přemisťují do Klementina |
| 1648 | klementinští studenti hájí Prahu proti Švédům |
| 1654 | sloučení Karlovy univerzity s jezuitskou pod názvem Karlo-Ferdinandova univerzita se sídlem v Klementinu |
| 17.-18.stol. | působení významné jezuitské tiskárny |
| 1722 | založeno Matematické muzeum a zvláštní řádová matematicko-astronomická studia, dokončena stavba Astronomické věže |
| 1748 | zahájena činnost astronomické observatoře |
| 1773 |
zrušení jezuitského řádu, univerzita a knihovna zůstávají v Klementinu |
| 1775 | začíná systematická řada meteorologických měření a záznamů |
| 1777 | zásluhou Františka hraběte Kinského knihovní sbírky prohlášeny Marií Terezií za veřejnou c. k. Universitní bibliotéku |
| 1781 | K. R. Ungar zakládá Národní knihovnu (Bibliotheca nationalis), klementinská univerzitní knihovna získává, jako první v habsburské monarchii, právo na bezplatný povinný výtisk od pražských tiskařů a nakladatelů |
| 1807 | povinný výtisk rozšířen na všechny tiskaře a nakladatele v Českém království |
| 1837 | z rukopisů a tištěných dokumentů založen Mozartův památník, první muzeum W. A. Mozarta na světě (dnes součást Hudebního oddělení) |
| 1848 | Klementinum studentskou pevností proti Windischgrätzovým vojskům |
| 1887 | název změněn na c. k. Veřejná a universitní knihovna |
| 1918 | Veřejnou a universitní knihovnu přebírá Československá republika |
| 1919 | založen Československý ústav bibliografický |
| 1922 | počátek soustavného vydávání České národní bibliografie |
| 1924 | areál Klementina vykoupen státem, začátek adaptací budov pro knihovny, založena a roku 1929 do Klementina přemístěna Slovanská knihovna |
| 1935 | nový název - Národní a univerzitní knihovna, právo na povinné výtisky rozšířeno |
| 1939 | po uzavření vysokých škol knihovna rovněž krátce uzavřena a od 31. 10. 1941 přejmenována na Zemskou a universitní knihovnu v Praze |
| 1958 | centralizací sloučeny velké pražské knihovny do Státní knihovny ČSR |
| 1990 | nový název Národní knihovna vystihuje tradici i hlavní poslání |
| 1996 | otevřen Centrální depozitář NK v Hostivaři |
| 1997 | automatizovaný výpůjční systém postupně rozšiřuje služby knihovny |
| 2000 | veřejnosti zpřístupněn Barokní knihovní sál a Astronomická věž |
| 2010 | zahájeny revitalizace Klementina a dostavba areálu v Hostivaři, pokračující i po roce 2022 |
Stavební vývoj Klementina
Národní kulturní památka Klementinum, sídlo Národní knihovny České republiky, patří k nejvýznamnějším stavbám historické Prahy. Počátky jeho budování jsou spjaty s příchodem jezuitů v roce 1556, kteří na místě bývalého dominikánského kláštera postupně vystavěli grandiózní kolej, jež je jedním z největších (rozloha 2 ha) barokních stavebních komplexů Evropy. Hlavní období výstavby Klementina je ohraničeno lety 1578–1726 a je spjato se jmény slavných architektů. Působili zde Marco Fontana, Carlo a Francesco Lurago, Giovanni Domenico Orsi, Domenico Bossi, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilián Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer. Neméně slavná jsou i jména dalších umělců podílejících se na výzdobě interiérů: Jan Jiří Bendl, Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Jan Hiebel, Jan Kuben, Kryštof Tausch, Josef Kramolín, Ignác Raab, Václav Vavřinec Reiner ad.
V roce 1924 započala přestavba Klementina pod vedením architekta Ladislava Machoně pro potřeby národní, univerzitní a technické knihovny, která probíhala v několika etapách až do 50. let 20. století.
Návštěva Barokního knihovního sálu, Astronomické věže či Zrcadlové kaple patří k nezapomenutelným zážitkům každého návštěvníka Prahy. Na nádvořích Klementina je možné obdivovat nejpočetnější soubor slunečních hodin v České republice.
Významné klementinské osobnosti v průběhu staletí
16. století
Petr Canisius, zakladatel klementinské koleje
17. století
Jiří Plachý - vůdce studentů v boji proti Švédům (1648), Bohuslav Balbín - historik
18. století
Stanislav Vydra, Jan Tesánek, Josef Stepling - matematici, Antonín Strnad - astronom, Karel Rafael Ungar - historik a bibliotékář
19. století
Bernard Bolzano - matematik a filozof, Antonín Spirk - bibliotékář, Pavel Josef Šafařík - ředitel knihovny, Ignác Jan Hanuš - filosof a bibliotékář, Josef Truhlář - filolog a bibliotékář
20. století
Jako knihovníci zde působili spisovatelé, básníci, literární kritici a vědci, historici i hudebníci např.:
Václav Tille-Říha, Otakar Theer, Otokar Fischer, Hugo Bergmann, Felix Weltsch, Ladislav Vycpálek, Jaromír Borecký, Jan Živný, Jan Emler, Karel J. Beneš, Edmond Konrád, Zdeněk Němeček, Oton Berkopec, Vilém Závada, Josef Strnadel, Milan Jungmann, Jan Petrmichl, Emma Urbánková.
První tři ženy v dějinách klementinské knihovny nastoupily jako praktikantky v roce 1919. Byly to PhDr. Flora Kleinschnitzová, PhDr. Milada Paulová a PhC. (později PhDr.) Eliška Netíková.
Oběti druhé světové války z řad zaměstnanců knihovny >>
Na základě usnesení vlády z 27. ledna 1939 pensionováni >>
Jiří Arvéd Smíchovský a Klementinum >>
