Pomník študentstva pražského v Klementinu

V posledním roce třicetileté války nápor švédské armády zasáhl i život Klementina. 26. července 1648 se Švédové zradou dostali do Prahy a pod vedením generála Königsmarka obsadili Malou Stranu a Hradčany. Na levém břehu Vltavy nastalo drancování a plenění. K obraně Prahy se tehdy postavili četní dobrovolníci a mezi nimi i pražští studenti, kteří využili zatím příležitosti a připravili se k obraně Karlova mostu a Starého Města. 30. července zaútočili Švédové na druhý břeh Vltavy. Průchod přes Karlův most jezdcům znemožnilo spuštění mříže na Staroměstské mostecké věži.

Obranu klementinské koleje řídil univerzitní profesor Jan Marek Marci. Nezapomenutelnou postavou pražské historie se tehdy stal jeden z jezuitských profesorů, působící zároveň jako první prefekt (dozorce) řádové knihovny, Jiří Plachý, který hájil spolu s ostatními učiteli a studenty úpatí Karlova mostu. Pro jeho vysokou postavu ("bylť skoro 7 stop vysoký"), objevující se vždy na nejvíce ohroženém místě studentské obrany, nazývali jej Švédové "dlouhý páter". Dokonce prý začínali věřit, že je čarodějem, který studentům "dává jísti nějaké lístky s podivným říkáním a tím je činí zmrzlými, tak že žádná koule jim nemůže uškoditi." Tak je to alespoň popsáno v článku Jindy a dnes (1917). Plachého železné rukavice a přílbu potom dlouho uchovávali v Klementinu a studenti je nosili v průvodu při každoročních procesích k Mariánskému sloupu na Staroměstském náměstí.

Ačkoliv byl vestfálský mír uzavřen 24. října 1648, Švédové pokračovali v útocích ještě týden. Přes tříměsíční obléhání a ostřelování se i zásluhou pražských studentů Staré i Nové Město Švédům ubránilo. Ztráty na životech na straně Pražanům nebyly vysoké, ale vyplenění dobytých částí Prahy nabylo nevídaných rozměrů. Hodnota kulturních památek, které generál Königsmark označil za "státní kořist" a odvezl do Švédska, byla vyčíslena na 12 milionů zlatých.

Při příležitosti oslav  500. výročí založení Karlovy univerzity a k 200. výročí obrany Prahy před Švédy, na kterém se významně podílelo pražské studentstvo, vytvořil Josef Max (1804-1855) v roce 1847 sochu nazývanou Pražský student, kterou z nehvizdského pískovce vytesal jeho žák Julius Melzer. K jejímu postavení a slavnostnímu odhalení v jubilejním roce 1848 však v důsledku revolučních událostí nedošlo. Stalo se tak až v září 1863, kdy byla postavena na dnešní místo na prvním nádvoří Klementina a bez jakéhokoliv ceremoniálu odhalena 24. září téhož roku, její tvůrce se toho nedožil.

Zdroje:
ŠULC, J.. Pomník študentstva pražského: památka legií študentských od r. 1648-1848. V Praze: Tisk a sklad Rohlíčka a Sieverse, 1864. s. [a]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:7dc53ca0-6c49-11e7-89ee-5ef3fc9ae867
JELÍNKOVÁ, T. Pražský student připomíná hrdinskou obranu metropole. 2003.
VOIT, P. Pražské Klementinum. 1990.
Jindy a dnes. Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 08.07.1917, 42(184). s. 7-8. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8437ce60-04bd-11e8-9577-005056822549
Česká provincie tovaryšstva Ježíšova - Aktuality: Obraz Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě. www.jesuit.cz [online]. [cit. 2022-03-28]