Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Z historie knihovny Přístrojové vybavení Astronomické věže v době J. Steplinga

Přístrojové vybavení Astronomické věže v době J. Steplinga

Důležité svědectví o přístrojovém vybavení věže z období J. Steplinga podali dva jezuitští astronomové, P. Maximilián Hell1 a P. János (Johannes) Sajnovics2. M. Hell byl od roku 1755 až do své smrti prvním ředitelem nově založené Astronomické observatoře vídeňské Univerzity. J. Sajnovics byl asistentem (1765-1768) Astronomické observatoře Královské Univerzity v Tyrnavii (dnešní Trnava, Slovensko), ale ještě před tím byl asistentem M. Hella v Astronomické observatoři ve Vídni. V létech 1768-1769 odjeli Hell a Sajnovics na ostrov Vardö (severní Norsko), aby tam 3./4.června 1769 pozorovali přechod Venuše přes sluneční kotouč. Zápisky (deník) z cesty jsou uchovávány v archívu astronomického ústavu univerzitní observatoře ve Vídni v "Hell fascikl č.3"3. Hell a Sajnovics se z Vídně vydali 28. dubna 1768 a do Prahy dorazili 2. května 1768. Dne 3. května navštívili věž, o které hovoříme.

Sajnovics zaznamenal: 4 Pokus o překlad by mohl znít:

"Adfuit primos inter salutandi gratia Cel. P.Stepling.

...Adfuit et P.Joan.Prilesky S.J.Legionis Joachianae Capellanus, meus olim Connovitius. .../
...Turris est rotunda, ascensus per gradus ligneos permolestus. In summo est ambulacrum circa turrim 4 -- 5 pedes latum, stratum quadrato lapide et cancellis ferreis circa munitum. Praeter alia instrumenta et preater duos quadrantes murales in radio circiter 6 pedes, nondum tamen ekvitos [/?? sic! 1) aequatos?, equatos?, 2) equita-tos??], placuit mihi singulariter machina parallactica, et unus quadrans in radio 3 ped. mobilis. Duce sua machinae cura R.P.Steplin [sic!] hic Pragae costructae sunt, tam solide, accurate et nitide, ut Anglicum laborem credere posses. .../
...Bibliotheca pulchra quidem, non tamen Viennensi aut Tyrnaviensi comparanda. Museum, quod vocamus physicum: machinis constat artificialibus, puta diversis automatis horologis statuis se ipsos moventibus et pro-gredientibus varijs sistematibus coeli aut astri cujus pridem /?/ cursum representantibus quod singula singulis mensis imposita, et bona ordine collocata praeclare in oculos incidunt. ...
...Ofenditur hic etiam octans parvulus e /ferro??/ qui magni Tychonis fuisse dicitur, aliud nihil e tychonianis instrumentis habetur."

"P. Stepling byl mezi prvními, kteří nás přišli přivítat.

...Také P.(páter) Joan. Prilesky S. J. (Societas Jesu=Jesuita), kaplan Legionis Joachianae, můj bývalý spolunovic, byl přítomen. .../
...Věž je okrouhlá
5, přístup je po dřevěných schodech, značně obtížný. Na vrcholu je dokola věže 4 až 5 stop široký ochoz, dlážděný čtvercovými kameny, chráněný kovovým mřížovým (tj. zábradlím). Kromě ostatních přístrojů a dvou zedních kvadrantů, z nichž každý má rádius kolem 6 stop, a které až dosud nejsou adjustované(?), se mně obzvlášť líbil paralaktický stroj a jeden mobilní kvadrant s poloměrem 3 stopy. Přístroje byly zkonstruovány pod vedením R. (reverend?) P. Steplina [psáno takto!] zde v Praze s takovou solidností, přesností a krásou, že by bylo možné věřit, že jde o práci anglickou. .../
...Skutečně překrásná knihovna; není však srovnatelná s knihovnami ve Vídni nebo v Trnavě. Muzeum, nazývané Fyzikální: obsahuje dovedně vyrobené přístroje, tj. různé automatické hodiny s obrázky (rozuměj s dekorativními nebo ornamentálními motivy, soškami či reliéfy), které se samy pohybují, a jejichž chod je v souladu s různými nebeskými systémy (t.j. Koperníkovým a Tychonovým), nebo které představují pohyb hvězdy (? hvězd či souhvězdí) s jejich pozicemi v jednotlivých měsících, všechny dobře seřízeny? velmi na pohled působivé (upoutávající oči). .../
...Naleznete zde malý /kovový?/ oktant, o kterém se tvrdí, že patřil velkému Tychonovi. Jinak zde z Tychonových přístrojů nenaleznete již nic."

Poznámky:
1. * 15. května 1720 v Schemnitz v Maďarsku, dnešní Banská Šťiavnica na Slovensku; + 14. dubna 1792 ve Vídni. Člen korespondent Akademie věd v Paříži.
2. * 12. května 1733 v Tordaši (Tordas) - asi 30 km SZ od Budapešti; + 1. března (Magyar Írók Élete és munkái, Szinnyei József, Budapest 1908; XII. Kötet; str. 38-41) nebo 3. května (Bibliotheque de la Compagnie de Jésus; Tome VII.; Carlos Sommerevogel; Paris 1896; str. 408409) nebo 4. května (L.Bartha - soukromé sdělení) 1785 v Budě - nyní součást Budapešti.
3. Kopie zápisků je v majetku s dr. Lajose Barthy, Historická sekce Astronomické společnosti, Budapešť.
4. Text dodán L. Barthou. Byly opraveny některé zjevné gramatické chyby v latině. Autor se obává, že k vyjasnění některých dvojznačností v kopii manuskriptu bude nezbytné (a užitečné) pečlivé srovnání s originálním textem.
5. Ve skutečnosti je věž v dolní části čtverhranná a v  horní osmihranná (oktogon).

RNDr. Zdislav Šíma, CSc., Astronomický ústav AV ČR
Převzato z Bulletinu Plus 1/2000