Přehled výstav - prosinec 2020

Od 22. října 2020 jsou zrušeny kulturní akce v NK ČR, Zrcadlové kapli Klementina, Galerii Klementinum a pravidelné turistické prohlídky historických prostor Klementina. Děkujeme za pochopení.

Výstavy plánované do konce roku 2020 jsou odloženy na leden 2021.

Ex Oriente lux. Rudolf Dvořák, mezi Orientem a probuzením českého národa

Výstava, kterou připravil Orientální ústav AV ČR k výročí Rudolfa Dvořáka, prvního profesora orientalistiky na české Karlo-Ferdinandově univerzitě, arabisty, íránisty, turkologa a sinologa. Mezi Dvořákovými žáky byli budoucí univerzitní profesoři Rudolf Růžička a Felix Tauer, ale také Jaromír Borecký, ředitel univerzitní knihovny v Klementinu. Dvořák se zasloužil i o rozvoj egyptologie a klínopisných studií a podílel se na organizaci vědeckého života na univerzitě a v České akademii věd a umění. Byl autorem odborných i populárních překladů orientální poezie a filozofie. Jako přesvědčený vlastenec se celý život podílel na osvětové práci, přednášel širší veřejnosti a psal populární knihy a články. Aktivně se zapojil do projektu Ottova slovníku naučného jako autor, odborný redaktor a po nějaký čas i hlavní redaktor. Přátelil se s významnými postavami českého vědeckého a kulturního života své doby, mezi jinými s Vojtou Náprstkem, Jaroslavem Vrchlickým nebo T. G. Masarykem.
Výstava představí osobnost a dílo Rudolfa Dvořáka v dobových souvislostech prostřednictvím archivních dokumentů, dobové literatury a předmětů z jeho umělecké sbírky, dnes uložené v Náprstkově muzeu. Archivní materiály jsou také zajímavým svědectvím o české vědě a kultuře na přelomu 19. a 20. století.

Proměny venkovské architektury v 19. a 20. století v Čechách

Plakát k výstavě - Virtuální prohlídka výstavy - Krátký film z výstavy
Fotogalerie z výstavy

Výstava je realizována s podporou Ministerstva kultury ČR (NAKI II).
Více o projektu zde >>

Výstava zaznamenává dosavadní vývoj a současný stav venkovského stavitelství v dnešních krajích rozkládajících se z větší části na území Čech. Navazuje tak na předchozí expozice, které se věnovaly stejné tematice v rámci Moravy a Slezska rovněž s důrazem na 19. a 20. století.

Přináší možnost pohlédnout na dnešní architekturu venkova z jiného, méně obvyklého úhlu. I na první pohled obyčejné domy mohou být nositeli historické a památkové hodnoty a stejně tak je v sobě může skrývat vesnický urbanistický celek.

Tyto v mnoha případech časem zastřené hodnoty se pokoušejí odhalit pracovníci z oddělení topografie Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky v. v. i. ve spolupráci s odborníky katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Pomocí práce s historickými prameny a literaturou, historickými a digitálními vývojovými mapami a geodetickým – fotogrammetrickým zaměřením vybraných objektů expozice přibližuje proměnu zástavby jednotlivých vybraných vsí na území Čech v uplynulých dvou stoletích. Výstavu doprovázejí fotografie venkovských staveb od Jitky Walterové.