Výstavy

Slovinská literární moderna v českém prostředí

Výstava přiblížila fenomén slovinské literární moderny se zaměřením na její klíčové osobnosti, formy ovlivňování jejich tvorby českým prostředím, a především na recepci jejich díla v českém prostředí. Zvláštní pozornost byla věnována Ivanu Cankarovi a Zofce Kvedrové a dále jednotlivým překladatelům ze slovinštiny, činným v prvních desetiletích 20. století, zaměřila se ale i na působení slovinského divadla na českých jevištích nebo přijímání české literatury a kultury v období moderny ve Slovinsku. Výstava tak poskytla svědectví o bohatých slovinsko-českých kulturních vztazích trvajících dodnes.

Výstava, kterou uspopořádala Filozofická fakulta UK, Univerzita v Nové Gorici a Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna, byla součástí mezinárodní konference „Transformace intimity v literaturách střední a východní Evropy (1890–1920)“.

Termín: 27. 3. - 30. 4. 2024
Plakát - Fotogalerie z vernisáže

Černohorský cyrilský knihtisk 15. a 16. století

Černá Hora patří mezi první země, v nichž po vynálezu knihtisku došlo k jeho rozvoji. V Cetinje, hlavním městě tehdy samostatného knížectví Zeta, byl díky vládnoucímu rodu Crnojevićů roku 1494 vydán Osmihlasník – Oktoich pro první hlas, který je vůbec první knihou vytištěnou v cyrilici v jihovýchodní Evropě. Crnojevićova tiskařská dílna byla současně jednou z prvních, které tiskly knihy v cyrilici. Na tiskařskou činnost knížete Ðurđe Crnojeviće (vládl 1490–1496) navázaly tisky Božidara Vukoviće (1460–1539), vydávané v Benátkách v důsledku ovládnutí černohorského území Osmany. Výsledky činnosti obou zakladatelských osobností lze právem řadit mezi nejcennější práce své doby, které významně ovlivňovaly utváření nejen regionální, ale i širší evropské knižní kultury.
Výstavu připravila Matice černohorská a pořádá ji společně se Slovanskou knihovnou. Formou panelů v češtině a angličtině přehledně představila toto významné počáteční období slovanského knihtisku, jeho hlavní osobnosti a jejich působení. Díky mnoha reprodukcím přiblížila nejdůležitější díla vydaná v obou zmíněných tiskařských dílnách. Dva tituly – Žaltář s kantiky (1495) vydaný Ðurđe Crnojevićem a Sváteční minea (1538) z dílny Božidara Vukoviće – byly prezentovány v podobě fototypického vydání.
Termín: 6. 3. - 30. 4. 2024
Plakát - Fotogalerie z výstavy - Fotogalerie z vernisáže

Vasil Bykav - 100

Výstava, kterou pořádal Osvětový spolek Skaryna ve spolupráci s Národní knihovnou ČR – Slovanskou knihovnou u příležitosti stého výročí narození spisovatele, představila prostřednictvím jeho knižní tvorby a překladů z fondů Slovanské knihovny, originálů dopisů, fotografií i osobních předmětů jeho životní cestu.
Vasil Bykav (19. 6. 1924 – 22. 6. 2003) byl a je jedním z nejvýznamnějších a nejčtenějších běloruských spisovatelů jak ve své vlasti, tak v zahraničí. Zároveň zůstává pro Bělorusy velkou morální autoritou. Podle jeho literárních děl vznikly filmy, divadelní hry a také balet. Většina jeho románů byla přeložena i do češtiny.
Jako odpůrce Lukašenkova režimu pobýval poslední roky života většinou v zahraničí. Na pozvání Václava Havla strávil několik měsíců i v Praze.

Termín: 20. 6. – 31. 8. 2024

Plakát - Fotogalerie z vernisáže

Slovanská knihovna - sto let činnosti (1924–2024)

Výstava, uspořádaná Národní knihovnou ČR – Slovanskou knihovnou ke 100. výročí vzniku této instituce, přiblížila hlavní data dějin knihovny, důležité osobnosti, ale také nejzajímavější části knihovního fondu a unikátní materiály ze sbírek obrazových dokumentů. Kromě toho představila publikační, výstavní a organizační činnost knihovny či její podíl na odborných projektech slavistického knihovnictví. Vybrané ukázky pak poukázaly na unikátní materiály ze sbírek obrazových dokumentů.
Termín: 5. 9. – 16. 11. 2024
Fotogalerie z výstavy