Publikační činnost Slovanské knihovny

Československo-jihoslovanská liga (1921–1929) a Československo-jihoslovanská revue (1930–1939). Bibliografie časopisů / sestavila a úvodní studii napsala Kateřina Kolářová

1. vyd.– Praha, 2022 – 354 s. – (Bibliografie Slovanské knihovny; 82) – ISBN 978-80-7050-757-5

Publikace slavistky a balkanistky PhDr. Kateřiny Kolářové, DiS. se věnuje jedné z kapitol bohatých československo-jihoslovanských (jugoslávských) kulturních vztahů v meziválečném období – vydávání časopisů Československo-jihoslovanská liga (1921–1929) a Československo-jihoslovanská revue (1930–1939).

V první části knihy autorka přibližuje historii slovanských vzájemnostních spolků v meziválečném Československu. Pozornost je zaměřena především na spolek Československo-jihoslovanská liga, který byl v tehdejším Československu jedním z hlavních propagátorů rozvoje a prohlubování vzájemných (především) kulturních styků. Z různorodé činnosti spolku vyniká vydávání časopisu Československo-jihoslovanská liga ve dvacátých letech, ve třicátých letech přejmenovaného na Československo-jihoslovanskou revui. Popsána je struktura obou časopisů, jejich tematická náplň, zmíněny jsou hlavní osobnosti spojené s jejich přípravou.

Druhou, stěžejní část knihy – bibliografii obou časopisů – uvozuje rozsáhlá ediční poznámka. Samotné bibliografie časopisů pak obsahují celkem 4 475 záznamů. Součástí svazku je také seznam dešifrovaných autorských značek a jmenný rejstřík.

Cena: 359,- Kč

Podrobnější informace (PDF)

Russkaja emigracija v Prage (1918–1945): putevoditel‘ = Ruská emigrace v Praze (1918–1945): průvodce / Anastasija Kopršivova, Lukaš Babka

1. vyd. – Praha, 2022 – 207 s. – (Publikace Slovanské knihovny; 87) – ISBN 978-80-7050-741-4

V nově vzniklém Československu našly přechodné útočiště a často trvalý domov tisíce Rusů poté, co byli nuceni po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 a následném ovládnutí Ruska bolševiky opustit své domovy a uprchnout za hranice. Publikace Ruská emigrace v Praze (1918–1945). Průvodce formou adresáře přibližuje pestrý veřejný život ruské emigrantské komunity v Praze v letech 1918–1945.

Ačkoliv Rusové byli rozptýleni po území celé republiky, věnuje se kniha pouze tzv. Velké Praze, kde byla jednak jejich koncentrace největší, jednak organizace působící v regionech byly většinou pobočkami pražských center. Stranou jsou ponechány rovněž další národnosti tvořící tuto uprchlickou vlnu (Ukrajinci, Bělorusové) s výjimkou nepočetných skupin kavkazských a sibiřských národů, které působily většinou ve spolupráci Rusy.

Celkem 168 položek adresáře je rozděleno podle svého charakteru (např. spolky, vzdělávací, církevní, vědecké, sportovní i kulturní instituce, obchody, restaurace, ale i pamětní desky), opatřeno stručným popiskem a bohatou obrazovou dokumentací obsahující historické i současné fotografie uváděných míst, reprodukce razítek, hlavičkových papírů, log a dalších dobových materiálů. Kniha je dále vybavena jmenným rejstříkem, seznamem adres fotografovaných domů, seznamem vlastníků použitých obrazových materiálů a přehledem použitých pramenů a literatury.

Cena 350,- Kč

Podrobnější informace (PDF)

Biblioteka A. L. Bema: Varšava – Praga, 1921–1945: opyt rekonstrukcii i opisanija / Marija Magidova, Olʼga N. Ilʼjina

1. vyd. – Praha, 2021 – 496 s. – (Publikace Slovanské knihovny; 86) – ISBN 978-80-7050-739-1

Kniha Knihovna A. L. Bema: Varšava – Praha, 1921–1945: pokus o rekonstrukci a popis přináší výsledky odborného průzkumu osobní knihovny Alfreda Ljudvigoviče Bema (1886–1945?). Obsahuje soupis 533 titulů a podrobné zpracování jejich specifik, popisy vlastnických záznamů a věnování, autorské marginálie, konspekty a autorovy výpisky. A. L. Bem byl ruský filolog, literární historik a kritik, který žil od roku 1922, v československém exilu, a to až do května 1945, kdy po zatčení sovětskými bezpečnostními orgány beze stopy zmizel. Jeho knihovna je uložena v pražské Slovanské knihovně.

Knihovna A. L. Bema je ukázkovým příkladem soukromé odborné sbírky filologického zaměření. Její obsah přehledně ukazuje Bemovy badatelské priority, kterými byly literatura 19. století a literárněvědní metodologie. Odráží i postupné proměny Bemových badatelských zájmů (období věnovaná tvorbě Puškina, Tolstého a Dostojevského) a také závislost složení knihovny na podmínkách vědecké práce v emigraci (1919–1945; Bělehrad, Varšava, Praha).

Kniha je výsledkem společného výzkumného projektu Slovanské knihovny  a petrohradského Informačně kulturního centra „Ruská emigrace“. Určena je filologům, historikům, knihovědcům a bibliofilům, a dále všem, kdo se zajímají o dějiny ruské emigrace a knižní kultury.

Cena: 376,- Kč

Podrobnější informace (PDF)

Z Lublaně přes Vídeň do Prahy: (Ivan Cankar a jeho současníci) = Iz Ljubljane preko Dunaja v Prago: (Ivan Cankar in njegovi sodobniki) / editorka Alenka Jensterle-Doležal

1. vyd. – Praha, 2020 – 270 s. – (Publikace Slovanské knihovny; 85) – ISBN 978-80-7050-722-3

Publikace Z Lublaně přes Vídeň do Prahy. Ivan Cankar a jeho současníci je kolektivní monografií o Ivanu Cankarovi (1876–1918), kanonickém autorovi slovinské literatury a kultury, známém také v českém prostředí i celém středoevropském prostoru. Obsahuje sedmnáct studií, jejichž autoři, etablující se z českého, slovinského a rakouského univerzitního prostředí, zdůrazňují kromě literárněvědných, literárně teoretických a jazykovědných problémů rovněž interdisciplinární pohled na Cankarovo dílo, naznačují nové filozofické přístupy a odhalují také kulturologické otázky spojené se středoevropským významem jeho tvorby.

Prozaik a dramatik Ivan Cankar, původem Slovinec, strávil mnoho let ve Vídni, byl však úzce svázán také s Prahou. Právě zde vycházely první překlady jeho děl a inscenovaly se zde jeho divadelní hry. Zvlášť bohatá byla recepce jeho tvorby v české kultuře na počátku 20. století.

Rok 2018 byl ve slovinské kultuře prohlášen za Cankarův rok, ve veřejném i vědeckém prostředí mu byla věnována mimořádná pozornost. Jedním z výsledků této iniciativy je rovněž předkládaná kniha. Ta je dalším dokladem faktu, že ve středoevropském prostoru existuje jen málo tak bohatých kulturních styků mezi dvěma národy jako právě mezi Slovinci a Čechy.

Cena: 150,- Kč

Podrobnější informace (PDF)

Ukrajina poza Ukrajinoju: encyklopedyčnyj slovnyk mystecʼkoho, kulʼturnoho i hromadsʼkoho žyttja ukrajinsʼkoji emihraciji v mižvojennij Čechoslovaččyni (1919–1939) / Oksana Pelensʼka

1. vyd. – Praha, 2019 – 331 s. – (Publikace Slovanské knihovny; 82) – ISBN: 978-80-7050-713-1

Kniha Ukrajina mimo Ukrajinu: encyklopedický slovník uměleckého, kulturního a veřejného života ukrajinské emigrace v meziválečném Československu (1919–1939) se věnuje jedné z nejzajímavějších stránek ukrajinských dějin a česko-ukrajinských vztahů – umělecké a kulturní činnosti ukrajinské emigrace na území Československa v období mezi dvěma světovými válkami. Základ slovníku, který obsahuje celkem 342 hesel, tvoří texty věnované tvůrčímu dílu a životu výtvarníků, spisovatelů, básníků, žurnalistů, skladatelů a herců a dále texty mapující činnost ukrajinských emigrantských uměleckých, společenských, vydavatelských a odborných institucí a organizací. Samostatná hesla pojednávají o ukrajinsko-české a ukrajinsko-slovenské spolupráci. Kniha dále nabízí podrobné informace o tom, v jakých českých a slovenských institucích jsou uchovávány ukrajinské a ukrajinistické umělecké, literární a archivní sbírky a jakým způsobem se tyto sbírky formovaly. Slovník poskytuje nové poznatky odborníkům i laikům, kteří mají zájem o výzkum fenoménu ukrajinské emigrace v Československu, především pak z pohledu její umělecké a veřejné činnosti.

Cena: 220,- Kč

Podrobnější informace (PDF)