Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Z historie knihovny Jiří Arvéd Smíchovský a Klementinum

Jiří Arvéd Smíchovský a Klementinum

Část první
Arvéd: Léta studentská

Jiří Arvéd Smíchovský se narodil 2. května 1898 v Liliové ulici čp. 249, pokřtěn byl v kostele sv. Jiljí. Později se rodina Smíchovských přestěhovala do Jilské ulice. Arvéd pocházel z movitější měšťanské rodiny, jeho otec byl spolumajitelem firmy „R. Smíchovský“, která dodávala vybavení pro tiskárny. Na jaře roku 1918 požádal Arvédův otec o změnu příjmení na Smichowski, jak je uvedeno v poznámce zápisu o Arvédově křtu.

Arvéd Smíchovský navštěvoval nejprve obecnou školu sv. Jiljí na Uhelném trhu a později německé gymnázium ve Štěpánské ulici. Po maturitě v roce 1916 vstoupil do semináře katolické teologické fakulty, kde však zůstal jen pouhý rok. Studovat začal i na filozofické fakultě pražské německé univerzity, obě tyto fakulty sídlily v té době v Klementinu. Kromě toho nastoupil i na právnickou fakultu. Jako student do Klementina docházel na přednášky a nepochybně využíval i služeb tehdejší c. k. Veřejné a universitní knihovny. Jeho studia přerušila první světová válka. Doktorem obojího práva se stal v roce 1921, ve studiu filozofie a teologie pokračoval na Karlově univerzitě až do roku 1923, během té doby studoval i v zahraničí – filozofii na univerzitě v Toulouse, kde získal doktorát, a teologii v Římě, na papežské univerzitě Gregorianě.

Byl nesmírně jazykově nadaný – v rodině se mluvilo česky a německy, uměl řecky, latinsky a hebrejsky, italsky a francouzsky, pasivně ovládal další jazyky. Kromě toho oplýval fenomenální pamětí. Jeho velký sen, totiž stát se knězem se mu nesplnil, po vyloučení z teologické koleje v Římě (které je v přímém rozporu s pozdějšími tvrzeními, že byl jezuitou) studoval srovnávací religionistiku. Kromě klasických univerzitních studií se intenzivně sebevzdělával nejen v cizích jazycích. Přitahovalo ho tajemno, hermetismus, okultní vědy, kabala – s jejich pomocí se snažil dostat se až k jádru věcí, pochopit základní principy fungování světa.

Jeho studentská léta skončila nejpozději v roce 1931, kdy v Praze nastoupil jako advokátní koncipient u advokáta JUDr. Jiřího Branžovského, jeho láska ke knihám a touha po vzdělávání trvala dál. V té době už bydlel v malostranském domě „U zlaté lodi“, který koupil jeho otec a kam se rodina Smíchovských asi v roce 1927 přestěhovala. Zde si Arvéd Smíchovský vybudoval vlastní knihovnu o několika tisících svazků z mnoha humanitních oborů, velká část z nich se vztahovala k hermetismu a okultním vědám. Bedny plné knih si domů posílal i ze svých pobytů v cizině, podařilo se mu shromáždit neuvěřitelnou sbírku vzácných tisků. V knihovně Národního muzea navštěvoval dr. Jana Kefera, který mu rovněž půjčoval vzácné knihy, ne všechny však byly vráceny po válce  správa knihovny Národního muzea žalovala Smíchovského za to, že si odtamtud vypůjčil a nevrátil několik knižních titulů.

Smíchovský nepochybně navštěvoval nadále i klementinskou knihovnu. Veřejná a univerzitní knihovna v Klementinu procházela od poloviny 20. let 20. století rozsáhlou přestavbou pod vedením arch. Ladislava Machoně.

Nešlo jen o změnu vnějšího pláště budovy, radikálních úprav se dočkalo i vnitřní uspořádání knihovny, které se projevilo i ve službách čtenářům. Pokud i zde neznal Smíchovský nějakého insidera, dostalo se mu standardních knihovních služeb, vzácné tisky či rukopisy bylo možné studovat jen prezenčně. Tento nedostatek si Smíchovský bohatě vynahradil v době protektorátu, kdy byl přímo v Klementinu zaměstnán.

Jiří Arvéd Smíchovský a Klementinum
Spolupracovník >> | Stopy v paměti >>


Použité zdroje:

BERNARDOVÁ, Kristýna. Nacismus versus okultismus v protektorátu: osudy Jiřího Arvéda Smíchovského a Jana Kefera. Vydání první. Praha: Academia, 2021. 225 stran. ISBN 978-80-200-3127-3.

NAKONEČNÝ, Milan. Novodobý český hermetismus. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Eminent, 2009. 362 s. ISBN 978-80-7281-327-8.

POLÁČEK, Jan. Malostranský ďábel: život a smrt mága dr. Smíchovského. 1. vydání. Praha: Plus, 2016. 327 stran. Objevené portréty. ISBN 978-80-259-0539-5.

Foto: Archiv NK ČR, kramerius.nkp.cz