Resumé

Obchodní vztahy mezi Československem a Sovětským svazem ve dvacátých letech: Informační a podpůrné organizace

 

Martin Marek

 

 

Úspěch hospodářských vztahů dvou států je komplikovaným systémem, který závisí mj. i na získávání věrohodných informací o možnostech obchodního spojení, nabídkách a poptávkách, právní ochraně atd. Pro československé zájemce bylo důležité, že se již od počátku dvacátých let začal v Československu formovat systém, jak tyto věrohodné informace získávat od státních a samosprávných institucí. Československým obchodníkům mohli rovněž napomoci publikace různého původu – vedle československých byly dostupné publikace německé i sovětské. Především adresáře, které věnovaly pozornost i nejvzdálenějším oblastem Sovětského svazu, byly neocenitelnými informačními zdroji.

Velký význam ve vzájemném československo-sovětském obchodě sehrály i nově vznikající podpůrné organizace, které si vytýčily za úkol rozvíjení kontaktů se Sověty. Již za první světové války vznikaly na území Ruska první organizace na podporu vzájemného obchodu. Po částečném útlumu, který byl  způsobený ústupem čsl. legií a občanskou válkou v Rusku, se iniciativa společně s repatrianty začala přenášet do Československa. Vedle Hospodářské jednoty pro slovanský východ, která zahájila okamžitě po svém vzniku informační kampaň a dokonce založila za podpory mnoha československých hospodářských, finančních a veřejných institucí jednoroční abiturienský kurz pro obchod s Ruskem, se i další organizace vzniklé na počátku dvacátých let zabývaly „studiem“ Ruska. Jejich význam se mj. prokázal při charitativní pomoci hladovějícímu Rusku v letech 1921 a 1922.

Kromě těchto prvně zřízených organizací vznikaly během dvacátých let postupně další organizace, které si daly za cíl poznání Ruska. I když se některé organizace jako Společnost pro hospodářské a kulturní sblížení s Novým Ruskem či Česko-ruská jednota spíše zabývaly kulturními otázkami, pak zřízení Československo-ruského obchodního ústavu za oficiální účasti sovětských občanů bylo jedním z důležitých momentů ve vzájemných obchodních vztazích obou zemí. Důležitým hlediskem bylo i to, že se tomuto ústavu, na rozdíl od Hospodářské jednoty pro slovanský východ, podařilo připoutat mezi své členy i velmi významné československé podniky.

Ne všechny plány na vytvoření organizací či jejich sekcí, které se měly zabývat hospodářskými styky se Sověty, však ve dvacátých letech uspěly. Důvody pro tyto neúspěchy byly různé. Ať už to byla neserióznost firmy Bratři Brabcové, iniciátorky založení Československo-sovětské obchodní a průmyslové komory či nezájem obchodních a průmyslových kruhů o Ruskou sekci při Společnosti pro hospodářské a kulturní styky s Černomořím a Orientem. Přes tyto dílčí neúspěchy hrály organizace podporující obchod se Sověty nezastupitelnou roli ve vzájemném obchodu.