Sčítám

Sčítáme se … Schválně, zkuste spočítat, kolikrát za den uslyšíte slova jako sčítání, sčítací formulář nebo sčítací komisař. První moderní sčítání lidu se uskutečnilo v　roce 1869, tedy v době, kdy o internetu, televizi nebo rozhlase mohli něco tušit snad jen Jules Verne a Jára Cimrman (kdyby byl býval v　té době již žil :). Nejsilnějším informačním médiem, samozřejmě až po drbech a klepech, byly tehdy noviny. Co si tedy naši prapra… přečetli v denním tisku? V červnu 1869 například Jan Neruda ve svém fejetonu glosoval otázku národnosti a sčítání. Prapradědeček, který byl zdatným písařem, se mohl přihlásit v prosinci 1869 na pražské radnici a přispět tak ke zdárnému průběhu sčítání obyvatelstva pražského.

V novinách byly uváděny i návody, jak popsáním obyvatelstva správně a řádně proplout ve městě i na vesnici a jaké veškeré užitečné informace ze sčítání vzejdou. Při dalším sčítání o jedenáct let později si naši předci třeba u ranní kávy přečetli, že ministerstvo vydalo formuláře a pokyny již 6. srpna 1880 (sčítání pravidelně probíhalo k 31. prosinci), při sčítání bude poprvé zohledněna řeč obyvatelstva a že na vesnicích a městysích provádějí sčítání obecní zřízenci, ve městech pak rubriky formuláře vyplňuje otec rodiny nebo držitel bytu. Často se v novinách objevovala nabádání, aby Čechové na otázku komisaře týkající se jazyka v obcování uváděli, že jejich jazykem je čeština, nikoliv němčina. O výsledcích sčítání noviny pravidelně informovaly, v dubnu 1881 bychom se tak například dozvěděli, že v Libni, budoucí pražské čtvrti, neumělo z 9601 přítomných obyvatel 917 mužů a 1210 žen číst ani psát. Údaje ze sčítání z roku 1890 se poprvé zpracovávaly pomocí "nově vynalezených elektrických počítadel", neboli elektrických třídících strojů Hollerith.

Hitem sčítání v roce 1900 byla opět řeč obcovací, ke správnému vyplnění tohoto údaje byli obzvláště vyzývání např. vídeňští a obecně dolnorakouští Češi. Zdá se, že sčítání lidu konané k 31.12.1910 bylo bouřlivým tématem i pro debaty v Poslanecké sněmovně, v novinách najdeme zprávy o dramatických událostech spojených se sčítáním, ale samozřejmě také spočítané výsledky pro jednotlivé obce. Sčítání lidu se dostalo i do řady vtipů.

Tak to vypadalo před 100 a více lety. Co myslíte, jsme na tom lépe nebo hůře než naši prapradědečkové a praprababičky? Dovedete si představit, že by naším “rozhodným okamžikem” byl konec roku, tedy půlnoc z 31. prosince na 1.ledna? Umíte si představit, že byste na Silvestra vyplňovali sčítací formulář?

Chcete si přečíst víc? Staré noviny jsou sice často zažloutlé a potrhané, ale skrývají zajímavé informace. Vyzkoušejte a využijte náš novinový poklad nashromážděný v digitální knihovně Kramerius.