Posmrtná maska

Dlouho patřila k nejzapomenutějším předmětům z klementinských sbírek. Až její náhodné otočení před nedávnem ukázalo, že v dutině zůstávala skryta písemná zpráva, která mrtvého s propadlými tvářemi a skobovitým nosem identifikuje. Vede nás do ústavu pro choromyslné v Oberdöblingu u Vídně, kde poslední tři roky svého života strávil a 22. srpna 1850 skonal Nikolaus Lenau, jeden z největších básníků německého jazyka období pozdního romantismu, jehož tvorba silně ovlivnila i řadu českých autorů 19. století. Masku bezprostředně po úmrtí sejmul vídeňský sochař Joseph Hirschhäuter (1801-1859). Dnes je součástí vytříbené kolekce posmrtných masek Musea města Vídně a bývá reprodukována ve všech lenauovských monografiích. Hirschhäuter si ovšem zhotovil dva odlitky. Onen druhý od něho získal českoněmecký básník, spisovatel a lékař židovského původu Siegfried Kapper (1821-1879), jenž nějakou dobu působil ve Vídni. A ten ji v listopadu roku 1875 věnoval tehdejší Veřejné a universitní knihovně v Praze. Nikolaus Lenau, jenž je autorem i několika epických skladeb, v nichž pozdvihl dávné osobnosti (kupř. Savonarola, Albigenští či Jan Žižka), tak nakonec spočinul v jednom z klementinských trezorů, obklopen středověkými rukopisy.

Lenauova posmrtná maska
 Foto: Ivan Král