Národní programové projekty VaV 2011

Nástroje pro zpřístupnění tištěných textů 19. století a první poloviny 20. století
Doba řešení: 2011–2015
Hlavní řešitel: Jiří Polišenský
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR

Hlavním cílem projektu je vytvořit nástroje, které usnadní přístup k tištěným dokumentům pocházejícím z uvedeného období. Řešení, která se budou v rámci projektu vytvářet, lze rozdělit do čtyř základních skupin:

• aplikace pro práci se znalostními bázemi starších vrstev českého jazyka,
• vytváření slovníků odpovídajících starším pravopisným pravidlům a nástroje pro transliteraci,
• vytvoření jednoduchého lemmatizátoru pro 19. století,
• analýza typů fraktury používaných v první polovině 19. století a vývoj nástroje na podporu jejich rozpoznávání pro jazykově české publikace.

Na realizaci projektu se mimo odborníků z řad Národní knihovny podílí i vědečtí pracovníci z Ústavu Českého národního korpusu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a vývojoví pracovníci společnosti Elsyst Engineering. V roce 2011 bylo zahájeno řešení první etapy projektu, které končí k 31. prosinci 2012. V této fázi by se měla vytvořit beta verze aplikace pro plnění znalostních bází, pokračovat v pracích spojených s tvorbou slovníků pro první polovinu 19. století započatých v rámci projektu Optimalizace nástrojů pro digitalizaci tištěných dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru, analyzovat funkční vlastnosti lemmatizátoru a možnosti jeho integrace do vyhledávacího nástroje a zpracovat studii mapující české vydavatele a tiskárny první poloviny 19. století za účelem vytvoření vzorníků používaných písem. Byla tak provedena analýza požadavků na funkcionalitu aplikace a následně vyvíjeny jednotlivé algoritmy, přičemž jádrem řešení budou funkce zaměřené na management zakázek a správu uživatelů. Externí spolupracovníci pokračovali v plnění jazykových bází klíčových pro úspěšnost rozpoznávání. Celkem bylo zkorigováno 15 118 stran monografií a 7 618 stran periodik. Dále byly zahájeny práce na slovníku pro druhou polovinu 19. století, a to zejména z důvodu ověření koncepčních a metodologických přístupů a vzhledem k tomu, že pro toto období je již nyní k dispozici dostatek opravených textů. V neposlední řadě pak vznikl seznam vydavatelů tištěných textů pro sledované období na základě důkladných rešerší bibliografických záznamů. Řešitelé projektu se dále aktivně účastnili konference Computational Linguistics Applications v Jachrance v Polsku, kde přednesli příspěvek o jednotlivých aplikacích používaných v rámci realizace uvedeného projektu. Zájem vzbudil zejména klíčový nástroj CODEG určený pro opravy textů a budování jazykových bází.

Metodika hodnocení vlivu kvality ovzduší na knihovní a archivní fondy
Doba řešení: 2011–2015
Hlavní řešitel: Jiří Smolík, Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.
Řešitel za Národní knihovnu ČR: Magda Součková
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR

Cíle projektu jsou: vývoj metodiky hodnocení kvality vnitřního ovzduší v knihovnách a archivech za účelem snížení škod na knihovních a archivních fondech způsobených nepříznivými vlivy prostředí a zvýšení znalostí přímých závislostí mezi poškozením knihovních a archivních fondů a okolními vlivy s následným zavedením opatření ke zmírnění negativních důsledků zhoršeného prostředí. Řešení projektu je rozděleno do tří navzájem se doplňujících témat: a) vývoj pokročilého monitoringu plynných polutantů a prachových částic, b) hodnocení vlivu jednotlivých polutantů na knihovní a archivní fondy a c) návrh opatření, vedoucích ke zlepšení vnitřního prostředí. Součástí řešení bude i sledování vlivu vnějšího ovzduší. Studie bude prováděna v několika odlišných lokalitách, lišících se kvalitou ovzduší (městské prostředí, průmyslová oblast, zemědělská oblast) v různých ročních obdobích tak, aby byl zahrnut i vliv meteorologických podmínek. K měření stavu vnitřního prostředí byly zvoleny knihovní depozitáře, v nichž jsou uchovávány totožné inkunábule, na kterých proběhne nedestruktivní průzkum (stav vazby, knižního bloku, barevnost, mechanické poškození apod.). Zjištěné rozdíly a poškození budou moci být přiřazeny buď způsobu užívání, nebo vlivu prostředí, které bude charakterizováno naměřenými hodnotami plynných polutantů a prachových částic. V roce 2011 se po přípravných pracích začalo s měřením prostředí v Jihočeské vědecké knihovně Zlatá Koruna a v Oblastním archivu v Třeboni. Bylo provedeno měření totožných inkunábulí v Klementinu a ve Zlaté Koruně přístrojem SurveNIR.

Interoperabilita v paměťových institucích (INTERPI)
Doba řešení: 2011–2015
Hlavní řešitel: Marie Balíková
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR
URL: http://autority.nkp.cz/interpi

Spoluřešitelskou organizací tohoto projektu je Národní archiv. Cílem je podílet se na uživatelsky vlídném zpřístupnění národního kulturního, industriálního a přírodního dědictví obsaženého v digitalizovaných fondech a sbírkách paměťových institucí, tj. archivů, galerií, knihoven, muzeí, památkových ústavů i dalších. Projekt nabízí jedno z možných řešení: tvorbu společné znalostní databáze paměťových institucí na bázi národních autorit odpovídajících potřebám všech paměťových institucí a obohacených o potřebné sémantické informace umožňující i strojové zpracování dat. Přináší také nové paradigma zpracování dat (objektové), které se zaměřuje na obsahovou stránku zpřístupňovaných objektů – tedy na zpracování entit (tříd) a komplexních vztahů mezi nimi, a jehož cílem je zabezpečení sémantické interoperability jednotlivých fondů, sbírek a souborů archiválií. K nejdůležitějším výsledkům roku 2011 (prvního roku 1. etapy), které vedly k nejvýznamnějšímu posunu znalostí a lze je považovat za nejcennější přínos řešitele, patří specifikace požadavků paměťových institucí v oblasti základní skupiny entit, tj. personálií, korporací a geografických entit, a návrh datové struktury pro tuto skupinu entit. Oba výsledky jsou jedinečné v tom, že jsou projevem konkrétní kooperace různých typů paměťových institucí a spojují jejich specifická hlediska a požadavky.

Ochrana knižního fondu a dokumentů aplikací esenciálních olejů
Doba řešení: 2011–2015
Hlavní řešitel: Zbyněk Večeřa, Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.
Řešitel za Národní knihovnu ČR: Jiří Neuvirt
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR

Cílem projektu je zabránit poškozování knih v důsledku napadení plísněmi zejména v depozitářích s nevhodnými parametry vnitřního prostředí a vyvinout metodiku a zařízení na dezinfekci již napadeného fondu. Vyvinutá metodika musí být účinná a s minimálními nároky na obsluhu. V neposlední řadě cílem tohoto projektu je i zlepšení zdravotních a hygienických podmínek v knihovnách a archivních zařízeních.

Ochrana a trvalé zpřístupnění webových zdrojů jako součásti národního kulturního dědictví
Doba řešení: 2006–2011
Hlavní řešitel: Ludmila Celbová (2006–2007), Libor Coufal (2008–2011)
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR
URL: http://webarchiv.cz/

Rámcovým cílem projektu je hlouběji se zabývat aspekty ochrany a trvalého zpřístupnění webových zdrojů, a to jak z hlediska vývoje informačních technologií, tak i z hlediska legislativního. Rok 2011 byl posledním rokem projektu, čemuž odpovídal i snížený objem finančních prostředků a provedených prací. V tomto roce bylo zautomatizováno a upraveno generování náhledů v Konspektu tak, aby bylo možné náhledy spravovat a přidávat i v aplikaci WA Admin. Pokračoval vývoj nástroje pro interní správu workflow archivace webu WA Admin: byl vytvořen generátor seznamu semínek, dopracována funkcionalita pro smlouvy (bianco smlouvy, nové smlouvy, deaktivace smluv, doplňky smluv). Byl vyvinut prototyp aplikace WA Harvester, umožňující automatizaci rutinních činností při sklízení.

Budování databáze rukopisných a tištěných hudebních pramenů uložených ve sbírkách na území Čech a Moravy
Doba řešení: 2006–2011
Hlavní řešitel: Zuzana Petrášková
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR 

Rok 2011 byl posledním rokem řešení projektu. Podařilo se ukončit naplánované práce. Ohlas na zpřístupnění českých hudebních sbírek v mezinárodní badatelské i interpretační obci se promítá do dotazů, které na základě vyhledávání v bázi RISM (na adrese www.rism.info) dostáváme my i další archivy, které mají takto sbírky uloženy. Podařilo se rovněž uskutečnit propojení zpracovaných záznamů k digitalizovaným dokumentům, které jsou v Manuscriptoriu již přístupné. Dle statistik, které jsme od redakce RISM získali, je návštěvnost záznamů uživateli z České republiky vysoká. Uspořádali jsme seminář za přítomnosti pracovníka redakce RISM. K práci na dokumentaci hudebních pramenů se připojil i archiv Pražské konzervatoře a Fond hudebnin Českého rozhlasu. Pracovníci těchto institucí byli vyškoleni v rámci semináře a konzultace jim jsou průběžně poskytovány pracovníky Hudebního oddělení, kteří na projektu participují. Na obou řešitelských pracovištích jsme pokračovali v průzkumu dosud nezpracovaných sbírek, které jsou zatím uloženy bez patřičné ochrany a zpracování.

Národní autority v prostředí muzeí a galerií – interoperabilita s NK ČR
Doba řešení: 2006–2011
Hlavní řešitel: Zdeněk Lenhart, CITeM Moravského zemského muzea v Brně
Řešitel za Národní knihovnu ČR (NK není příjemce podpory): Zdeněk Bartl
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR
URL: http://www.citem.cz

Vytvořením systému národních autorit paměťových institucí bude výrazně racionalizováno zpracování sbírek knihoven, muzeí a galerií a bude dosaženo unifikace selekčních údajů v bázích paměťových institucí. Projekt byl v závěru roku 2011 obhájen včetně certifikované metodiky.

Evidence digitalizovaných dokumentů, sledování procesu zpracování a vývoj systému pro zpřístupnění
Doba řešení: 2008–2011
Hlavní řešitel: Martin Lhoták
Řešitel za Národní knihovnu ČR: Ivan Ljubka
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR

Projekt řešený ve spolupráci s Knihovnou Akademie věd ČR se skládá ze tří základních cílů – sledování a optimalizace digitalizačního workflow, evidence digitalizace knihovních fondů v celonárodním měřítku a vývoj systému Kramerius pro zpřístupnění digitálních dokumentů. V roce 2011 probíhaly zejména kontinuální práce spojené s obohacováním Registru digitalizace o data z digitalizačních projektů řešených Národní knihovnou ČR, Knihovnou Akademie věd ČR a dalšími knihovnami spolupracujícími v rámci programu VISK 7. Stejná data se průběžně zpřístupňovala v rámci digitální knihovny Kramerius.

Národní knihovna ČR – zabezpečení elektronických informačních zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace
Doba řešení: 2009–2011
Hlavní řešitel: Hanuš Hemola
Finanční podpora: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
URL: http://www.nkp.cz/pages/sluz_vz09006.htm  a speciální stránky jednotlivých konsorcií

Cílem projektu je formou organizace několika konsorcií za účasti více než 60 českých knihoven, vzdělávacích a výzkumných institucí zabezpečit přístup k databázím EBSCO a OCLC. Ustavením oborových konsorcií je zabezpečen přístup k elektronickým informačním zdrojům pro knihovnictví a informační vědu, hudbu a hudební vědu. V individuálních licencích jsou zpřístupněny pouze uživatelům Národní knihovny ČR plnotextové akademické elektronické informační zdroje profilových oborů (ebrary). Projekt rovněž finančně podporuje zabezpečení sféry vědy, výzkumu a inovací v ČR primárními informačními zdroji ze zahraničí prostřednictvím služeb center mezinárodních meziknihovních služeb v Národní knihovně ČR, v Moravské zemské knihovně, ve Vědecké knihovně v Olomouci, v Knihovně Akademie věd ČR a v Národní technické knihovně.