Improved Damage Assessment of Parchment (IDAP)

V roce 2002 bylo zahájeno řešení tříletého výzkumného mezinárodního projektu “Improved Damage Assessment of Parchment” (IDAP,  http://www.idap-parchment.dk). Jedním z hlavních řešitelů projektu byla Národní knihovna ČR. Projekt byl zařazen do pátého programu Evropské unie do skupiny “Město zítřka a kulturní dědictví”.

Cílem projektu je vypracování postupu hodnocení poškození historického pergamenu. Pomocí odborných analýz pergamenů bude odhalen současný stav jejich poškození i ochrany v závislosti na skladování a historii konzervování. Další analytické metody jsou užívány k vypracování vizuálních metod hodnocení, ke kvantifikaci výsledků a k určení vzájemného vztahu výsledků získaných vizuálními metodami a metodami náročnějšími na přístrojové vybavení.

Hlavní úkoly projektu

Odhad poškození pergamenu
Jsou vybírány různé jednoduché nedestruktivní metody a techniky hodnocení pro běžný odhad poškození pergamenu vizuálně a mikroskopicky. Tyto metody a techniky jsou vybírány na základě výsledků chemického, strukturálního a termochemického studia poškození pergamenu. Vybrané metody budou užívány profesionálními pracovníky při hodnocení, konzervování a restaurování pergamenu.

Preventivní varovný systém
Bude vybrán určitý počet jednoduchých metod a technik odhadu poškození pergamenu. Ty by měly být typické pro nejdůležitější rysy poškození a vykazovat je v pokud možno co nejranějším stadiu u tzv. pergamenových senzorů (nové pergameny vyrobené tradičními metodami, uměle zestárlé), které se budou skladovat společně s historickými originály.

Atlas poškození pergamenu v digitální formě
Databáze bude obsahovat všechny nezbytné a významné popisy v textu a fotografie charakteristik vývoje poškození pergamenu. Bude také zahrnovat opatření a doporučení pro skladování a ošetřování pergamenu v různém stavu poškození a bude volně přístupná všem zájemcům.

Práce prováděné v NK ČR

Vizuální hodnocení pergamenů
Po celou dobu trvání projektu se zabýváme průzkumem pergamenových rukopisů ze sbírek Národní knihovny. Při průzkumu je využíván a tím i testován speciální formulář “Parchment Assessment Report”, vytvořený pro potřeby projektu. Do formuláře se zapisují obecné údaje o objektu (signatura, vlastník, místo vzniku, datace, užití, podmínky skladování, konzervační ošetření) a vybrané vlastnosti pergamenu (typ zvířete, pružnost, propustnost světla, vzhled a chování kolagenových vláken ve vodě, schopnost oddělení mokrých vláken, deformace pergamenu, barva, lesklost, zaznamenává se výskyt povrchové kontaminace, chlupových folikul, zbytků chlupů, pigmentace, biologického poškození, poškození vodou či ohněm).

Do začátku roku 2004 jsme s využitím tohoto formuláře prozkoumali 33 rukopisů z 9.-15. století a údaje zanesli do databáze projektu na internetu. Bylo zhotoveno a popsáno 5 000 digitálních snímků rukopisů. Během průzkumu jsou rukopisy mechanicky čištěny a ukládány do ochranných obalů z nekyselé lepenky. Formuláře se týkají i dvě speciální práce, které jsou prováděny v restaurátorském oddělení:

Deformace a zašpinění prachem	Mechanické poškození pergamenu	Poškození pergamenu hmyzem
Poškození pergamenu vodou	Koroze barevné vrstvy	Poškození pergamenu korozí

Výroba pergamenu
Jednak byly podle středověkých postupů vyrobeny psací pergameny z různých druhů zvířat: telete, ovce, kozy, daňka, srnce a králíka. Pracovní postup byl fotograficky zdokumentován. Celý povrch pergamenů byl zmapován makro i mikrofotografiemi jak před broušením, tak i po broušení. Fotografie budou využity pro určování typu zvířete, z kterého byl pergamen vyroben.

Koza - zvětšeno 12,5x	Ovce - zvětšeno 12,5x	Srnec - zvětšeno 12,5x

Biologické poškození pergamenu
Druhá práce se týká biologického poškození pergamenu. Práce na tomto problému probíhá v Národní knihovně ve dvou liniích. Při průzkumu rukopisů je vytvářena sbírka fotografií biologického poškození historických pergamenů, z které budou vybírány příklady do digitálního atlasu poškození. Zároveň jsou v mikrobiologické laboratoři uměle vytvářeny příklady konkrétního mikrobiologického poškození pergamenů. Cílem práce je vytvořit atlas biopoškození pergamenu. Měl by obsahovat základní informace o původci poškození (název, podmínky růstu), fotografie různých fází růstu a fotografie pergamenu po odstranění mikroorganismů.

Živá plíseň na pergamenu	Mikrobiální napadení pergamenu po setření plísní

Měření hydrotermálních vlastností pergamenů
Další problematikou, kterou se zabýváme v našem oddělení, je stanovování hydrotermálních vlastností pergamenů, konkrétně měření teploty smrštění kolagenových vláken.

Díky financím z projektu byl zakoupen termosystém FP900 firmy Mettler Toledo s měřící celou FP82. Pomocí tohoto zařízení je možno prostřednictvím měření teploty smrštění několika vláken pergamenu zjistit celkový stav pergamenu a stupeň jeho degradace. Dosud byla změřena teplota smrštění 42 pergamenů. Zjištěné hodnoty se pohybují mezi 39,5 ^oC (vysoký stupeň poškození) a 55,9 ^oC (velmi dobrý stav pergamenu).

Při přípravě vzorků je sledována snadnost rozvlákňování pergamenů, stav a chování pergamenových vláken v suchém stavu a po namočení destilovanou vodou. Tyto vlastnosti vláken, stejně jako průběh smršťování, jsou zachyceny na digitálních fotografiích a archivovány.

Vlákna pergamenu před zahříváním	Vlákna se začínají smršťovat při 50°C

Řešitelé projektu

• School of Conservation, The Royal Danish Academy of Fine Arts, Kodaň
• Foundation for Research and Technology – Hellas, Institute of Chemical Engineering and High Temperature Chemical Process, Patras
• University of London, Birkbeck College
• Centre de Recherches sur la Conservation des Documents Graphiques, Paříž
• University of Stirling, Department of Biological and Molecular Science
• University of Turín, Department of Chemistry IFM
• The Royal Library, DenmarkNárodní knihovna České republiky, Praha