Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Kultura a odborné akce Výstavy v Klementinu Fotogalerie 2021

Fotogalerie 2021

Soubor univerzitních tezí NK ČR. Paměť světa UNESCO
Národní knihovna připravila v květnu 2021 exteriérovou prezentaci u příležitosti 10. výročí zapsání kolekce univerzitních tezí do registru UNESCO Paměť světa. Prezentace je umístěna v areálu Klementina na fasádě před vstupem do Národní knihovny. Foto: Romana Vardanová, NK ČR.
Knižní vazba 2021
Fotogalerie ze XVII. Společné výstavy rukodělné knižní vazby členů Společenstva českých knihařů. Výstava, prezentující autorská díla knihařského řemesla, se pravidelně koná již od roku 1997. Je pořádána jako doprovodná akce semináře Společenstva českých knihařů (SČK). Vystaveny budou aktuální rukodělné knižní vazby dle vlastního výběru zúčastněných autorů a jednoho společného titulu z volných archů. Tím je v letošním roce titul „JANŮV BREVIÁŘ aneb Výpisy z myšlenek učitele národů Jana Amose Komenského“, které z díla „Obecná porada o nápravě věcí lidských“ vybral a uspořádal Radek Hanuš. K výstavě bude vydán tištěný katalog. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
170 let od založení Archivu hlavního města Prahy - vernisáž výstavy
Fotogalerie z vernisáže výstavy, která se konala 1. září 2021. Výstava je nahlédnutím do historie AHMP, během níž byly shromažďovány, uchovávány a zpřístupňovány historicky významné dokumenty vzešlé z činnosti pražské samosprávy, jí zřízených institucí a obyvatel Prahy. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
(Ne)šťastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze (1921–1945) - vernisáž výstavy
Výstava s názvem "(Ne)šťastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze 1921–1945", kterou připravilo Collegium Europaeum, výzkumná skupina pro dějiny evropského myšlení FF UK & FLÚ AV ČR, se koná u příležitosti dvojího stoletého jubilea: založení Ukrajinské svobodné univerzity a zahájení tzv. ruské pomocné akce – programu československé státní finanční a organizační pomoci uprchlíkům z rozpadlého Ruského impéria. Prostřednictvím medailonů čelných ukrajinských vědců a intelektuálů přibližují autoři výstavy Petr Hlaváček a Mychajlo Fesenko osudy ukrajinského exilu v turbulencích první poloviny 20. století a jeho přínos české i evropské vědě a kultuře. Poprvé byla výstava představena v roce 2015 na FF UK, kdy vyšla i stejnojmenná doprovodná kniha, aktuální instalaci připravily Collegium Europaeum, Slovanská knihovna a Velvyslanectví Ukrajiny v České republice. Vernisáž výstavy se konala 7. září 2021. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Lipnická bible 1421–2021: Štít víry do neklidné doby
Fotogalerie z výstavy originálu významné středověké rukopisné památky k 600. výročí jejího sepsání. Bibli, která vznikala na hradě Lipnici nad Sázavou, zapůjčilo Muzeum Bible v americkém Washingtonu a na výstavě ji doplní další středověké kodexy ze sbírek Národní knihovny ČR. Latinsky psaná Lipnická bible patří mezi nákladnější pozdně středověké kodexy a je tichým svědkem neklidných časů husitských válek. Kromě originálů představí výstava také proces vzniku středověkých kodexů od samotného napsání, přes vytváření výzdoby až po jejich vazbu i to, jak byly tehdejší biblické a teologické rukopisy v pozdně středověkých Čechách užívány. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
(Ne)šťastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze 1921–1945
Výstava, kterou připravilo Collegium Europaeum, výzkumná skupina pro dějiny evropského myšlení FF UK & FLÚ AV ČR, se koná u příležitosti dvojího stoletého jubilea: založení Ukrajinské svobodné univerzity a zahájení tzv. ruské pomocné akce – programu československé státní finanční a organizační pomoci uprchlíkům z rozpadlého Ruského impéria. Univerzita vznikla na počátku roku 1921 ve Vídni, záhy přesídlila do Prahy. Zde se stala důležitým intelektuálním a kulturním střediskem prvorepublikového Československa. Od roku 1945 sídlí v německém Mnichově. Prostřednictvím medailonů čelných ukrajinských vědců a intelektuálů přibližují autoři výstavy Petr Hlaváček a Mychajlo Fesenko osudy ukrajinského exilu v turbulencích první poloviny 20. století a jeho přínos české i evropské vědě a kultuře. Poprvé byla výstava představena v roce 2015 na FF UK, kdy vyšla i stejnojmenná doprovodná kniha, aktuální instalaci připravily Collegium Europaeum, Slovanská knihovna a Velvyslanectví Ukrajiny v České republice. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
100 let česko-norských diplomatických vztahů
Fotogalerie z vernisáže výstavy 100 let česko-norských diplomatických vztahů. Výstava se skládá z deseti velkoplošných plakátů, které prezentují souhrn největších úspěchů, a také několik neveselých příhod, jež se udály za dobu 100letého bilaterálního vztahu dvou zemí, které jsou v dnešní Evropě blízkými partnery. Slavnostní zahájení výstavy se konalo 18. října 2021. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
100 let česko-norských diplomatických vztahů
Fotogalerie z výstavy "100 let česko-norských diplomatických vztahů". Výstava se skládá z deseti velkoplošných plakátů, které prezentují souhrn největších úspěchů, a také několik neveselých příhod, jež se udály za dobu 100letého bilaterálního vztahu dvou zemí, které jsou v dnešní Evropě blízkými partnery. Slavnostní zahájení výstavy se konalo 18. října 2021. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Ex oriente lux. Mezi Orientem a probuzením Českého národa: Rudolf Dvořák (1860–1920)
Fotogalerie z vernisáže výstavy, kterou připravil Orientální ústav AV ČR ve spolupráci s Národní knihovnou ČR k výročí Rudolfa Dvořáka, prvního profesora orientalistiky na české Karlo-Ferdinandově univerzitě, arabisty, íránisty, turkologa a sinologa. Mezi Dvořákovými žáky byli budoucí univerzitní profesoři Rudolf Růžička a Felix Tauer, ale také Jaromír Borecký, ředitel univerzitní knihovny v Klementinu. Dvořák se zasloužil i o rozvoj egyptologie a klínopisných studií, podílel se na organizaci vědeckého života na univerzitě a v České akademii věd a umění. Byl autorem odborných i populárních překladů orientální poezie a filozofie. Jako přesvědčený vlastenec se celý život podílel na osvětové práci, přednášel širší veřejnosti a psal populární knihy a články. Aktivně se zapojil do projektu Ottova slovníku naučného jako autor, odborný redaktor a po nějaký čas i hlavní redaktor. Přátelil se s významnými postavami českého vědeckého a kulturního života své doby, mezi jinými s Vojtou Náprstkem, Jaroslavem Vrchlickým nebo T.G. Masarykem. Výstava představuje osobnost a dílo Rudolfa Dvořáka v dobových souvislostech prostřednictvím archivních dokumentů, dobové literatury a předmětů z jeho umělecké sbírky, dnes uložené v Náprstkově muzeu. Archivní materiály jsou rovněž zajímavým svědectvím o české vědě a kultuře na přelomu 19. a 20. století. Vernisáž výstavy se konala 10. listopadu 2021. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Kniha a závoj. 1100 let od úmrtí kněžny a světice Ludmily
Fotogalerie z výstavy konané při příležitosti 1100. výročí mučednické smrti svaté Ludmily, první pokřtěné české kněžny, babičky svatého Václava a nejstarší světice českých zemí. Vývoj jejího kultu odráží spletité duchovní dějiny českých zemí (nástup křesťanství, vztah utrakvistů k její osobnosti, vzestup úcty v barokním období aj.). Tématika svaté Ludmily se v různé míře objevuje napříč fondy Národní knihovny. V nejstarších rukopisných památkách (záznam části Kristiánovy legendy v rukopise VI E 13 z konce 12. století) je reflektována jako první česká pokřtěná panovnice, navíc v pevném spojení se svatým Václavem. V mladších středověkých rukopisech je charakterizována primárně jako babička svatého Václava (např. Velislavova bible nebo latinský fragment Dalimila). Postupná změna vnímání její osobnosti se odrazila v raně novověkém materiálu (např. graduály a inkunábule), zejména během baroka (jazykově české hagiografické tisky). Na prahu moderního věku se její legenda dočkala kritického zhodnocení. V rámci výstavy jsou představeny rukopisné i tištěné památky spojené s touto osobností – od nejstarších rukopisů obsahující pouhé zmínky, přes bohatě iluminované kodexy, první tištěnou produkci až po raně novověké české tisky. Výstava si neklade za cíl obsáhnout svatou Ludmilu a její kult v písemných pramenech v plném rozsahu, to bude předmětem rozsáhlé monografie připravované k jejímu výročí. Národní knihovna se především zaměřuje na prezentaci svaté Ludmily ve vlastních klíčových materiálech z historických fondů (do r. 1800). Foto: R. Vardanová, NK ČR.
Sto let ruské pomocné akce (1921–2021)
Fotogalerie z výstavy, kterou si letos česká veřejnost připomíná stoleté jubileum od vyhlášení Ruské pomocné akce – unikátního finančního a organizačního podpůrného programu československé vlády, určeného mnohonárodnostní vlně exulantů z rozpadlého Ruského impéria, prchajících před bolševickou mocí. Základ výstavy tvoří historické obrazové materiály zasazující téma do dobových souvislostí. Aktuálnost problematiky a zájem českých a slovenských badatelů o její studium pak dokládá výběr z bohaté odborné knižní tvorby vydané v době svobodného bádání po roce 1989. Konání výstavy v Klementinu, v němž sídlí i Slovanská knihovna, je příznačné, neboť Slovanská knihovna je jedinou z institucí vzniklých v rámci Ruské pomocné akce, která existuje do dnešních dnů. Výstavu připravily Slovanská knihovna a spolek Ruská tradice. Foto: R. Vardanová, NK ČR.