Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Kultura a odborné akce Výstavy v Klementinu Fotogalerie 2018

Fotogalerie 2018

Moje země
Výstava představuje velkoformátové fotografie Pavla Radosty, redaktora a fotografa časopisu Moje země, který cestuje po České republice a hledá ty nejzajímavější záběry krajiny, památek a lidí. Nevšímá si přitom pouze notoricky známých a nejnavštěvovanějších cílů, ale soustřeďuje se na méně známá, ovšem o to působivější místa naší země. Vystavené fotografie doprovází autor krátkými glosami a komentáři, které doplňují obraz o další osobitý rozměr. Výstavu pořádají Národní knihovna ČR a časopis Moje země. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Čeští autoři v perských překladech
Fotogalerie z vernisáže výstavy, která dokumentuje prostřednictvím perských překladů českých autorů, jak si íránská kulturní veřejnost postupně hledá a vytváří vztah k československé a posléze české kultuře. Je překvapivé a zároveň potěšující, že se tak malá země může chlubit tak velkým množstvím překladů do tak geograficky i formálně vzdáleného jazyka. Vernisáž proběhla 15. 2. 2018. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Život a dílo Vincenze Pilze
Panelová výstava, která probíhá na výstavní chodbě ve dnech 14. 3. - 28. 4. 2018, je součástí projektu podpořeného Evropskou unií z fondu pro regionální rozvoj. Představuje rozsáhlé a rozmanité dílo sochaře Vincenze Pilze (1816-1896), jehož práce byly určeny převážně do veřejného prostoru. Pro pražskou univerzitní knihovnu vytvořil bustu P. J. Šafaříka, jejíž kopie byla umístěna v Pantheonu Národního muzea, většinu děl však nalezneme ve Vídni. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Středověká kniha na dosah
Unikátní výstava seznámila širokou veřejnost s částí produkce společnosti Tempus Libri, která se dlouhodobě specializuje na výrobu věrných uměleckých kopií vzácných historických originálů. Náklad takových faksimile je zpravidla omezen nanejvýš na 200 ks od jednotlivých titulů. Na kvalitu výroby, volbu použitých materiálů a odpovídající shodu s originálem dohlíží jeho vlastníci, případně odborní správci, kteří poskytli reprodukční práva. Prohlédnout a dokonce i prolistovat si tentokrát bylo možné kolekci faksimile vzácných, zejména českých, rukopisů a inkunábulí. Výstavu navíc doplnily i originály některých starých tisků. Výstava proběhla ve dnech 6. - 19. 4. 2018 v Galerii Klementinum. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Lobkowiczká mapová sbírka - vernisáž výstavy
Fotogalerie z vernisáže výstavy, která představuje výběr starých map, plánů a zeměpisných atlasů ze sbírky hořínsko-mělnické větve rodu Lobkowiczů. Tato sbírka, obsahující kartografické rukopisy a tiskyz období 1579-1880, byla spolu s Pražskou lobkowiczkou knihovnou odkoupena státem roku 1928 a nyní je uložena v Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR. Najdeme tu jedny z nejstarších kartografických vícebarevných mědirytin, raných litografií či prvních jazykových map i patrně nejstarší tištěnou železniční mapu na území monarchie. Představeny budou rovněž rukopisné mapy lobkowiczkých panství, na kterých se podíleli i významní kartografové počátku 19. století, a také mapy spojené s působením Lobkowiczů v zahraničí. Vernisáž proběhla 26. dubna 2018 v Galerii Klementinum. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Lobkowiczká mapová sbírka
Fotogalerie z výstavy, která představuje výběr starých map, plánů a zeměpisných atlasů ze sbírky hořínsko-mělnické větve rodu Lobkowiczů. Tato sbírka, obsahující kartografické rukopisy a tiskyz období 1579-1880, byla spolu s Pražskou lobkowiczkou knihovnou odkoupena státem roku 1928 a nyní je uložena v Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR. Najdeme tu jedny z nejstarších kartografických vícebarevných mědirytin, raných litografií či prvních jazykových map i patrně nejstarší tištěnou železniční mapu na území monarchie. Představeny budou rovněž rukopisné mapy lobkowiczkých panství, na kterých se podíleli i významní kartografové počátku 19. století, a také mapy spojené s působením Lobkowiczů v zahraničí. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Knihy se těžko vystavují VIII – Oldřich Hlavsa
Fotogalerie z výstavy cyklu Knihy se těžko vystavují, který se věnuje významným českým poválečným knižním výtvarníkům a grafikům. Oldřich Hlavsa (1909–1995) je bezesporu jednou z nejvýraznějších postav české knižní tvorby 20. století.Ve svých grafických úpravách se často pohyboval na hranici písma a ilustrace, experimentoval s formáty, ale i klasickými písmy v nových kontextech. Jeho výrazný rukopis dal nezapomenutelnou podobu mnoha titulům i celým edicím (Klub přátel poezie, Slunovrat, Bohemia), či časopisům (Plamen, Typografia). Usiloval také o pozvednutí typografie a povědomí o ní. Jeho teoretické práce, jako např. rozsáhlá třídílná Typographie, patří ke stěžejním dílům českého grafického designu. Obdržel řadu mezinárodních cen, včetně prestižní Gutenbergovy ceny města Lipska za celoživotní vynikající práci v oboru knižního umění. Výstava je Cyklus Knihy se těžko vystavují, který se tradičně pořádá v Národní knihovně ČR, připravila Elpida, o.p.s. ve spolupráci s Archivem výtvarného umění. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Obraz a slovo
Národní knihovna ČR ve spolupráci se skupinou GM10 představila výběr z tvorby fotografů sdružených ve skupině GM10, Petra Berana, Oldřicha Bubáka, Miloše Fice, Marcela Fujcika, Miroslava Hozy, Milana Křička, Petra Moška a Jiřího Tillera. Autorská kolekce je doplněna básněmi východočeského autora Zdeňka Jiráska. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Studentské návrhy nové Národní knihovny
Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Alamode aneb Jak udělat dojem
Jak vypadá barokní architektura, můžeme v Klementinu obdivovat denně, ale co se v té době nosilo? Šaty z přelomu 17. a 18. století, které nejvíce zapůsobily na maškarních plesech, si budete moci prohlédnout na výstavě v Galerii Klementinum, kde 3. července 2018 začíná výstava Alamode aneb Jak udělat dojem. Na té budou moci návštěvnici obdivovat nejen kostýmy, ale i originální, ručně vyrobené masky, seznámí se se společenskou situací té doby, a zjistí, jak vypadal tehdejší ideál krásy či jak vznikly názvy různých oděvů. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Josef Bohuslav Foerster
Národní knihovna ČR ve spolupráci se Společností Josefa Bohuslava Foerstera představuje výstavu, věnovanou významné osobnosti české hudby. Jedná se o 14 zastavení nad jednotlivými etapami skladatelova života a tvorby. Zohledněn je nejen Foersterův život a skladatelské dílo, ale i jeho pedagogický vliv, působení v cizině, soukromí i jeho společenské kontakty. Jelikož J. B. Foerster, jako celospolečensky uznávaná a respektovaná osobnost, zastával v kulturním dění Československé republiky významné postavení, lze tuto výstavu chápat i jako příspěvek ke 100. výročí jejího vzniku. Vítaným obohacením jsou vystavené notové záznamy a také ukázky z Foersterovy bohaté korespondence, které byly pro tuto příležitost vybrány z fondu Hudebního oddělení NK ČR. Výstava je pořádána při příležitosti výročního zasedání zástupců hudebních knihoven České národní skupiny IAML, které se v tomto roce koná v Praze a její iniciátoři chtějí jejím prostřednictvím rovněž upozornit na blížící se významná výročí v roce 2019 (100 let od založení Společnosti J. B. Foerstera, 160 let od narození skladatele J. B. Foerstera, 150 let od narození pěvkyně Berty Foersterové-Lautererové). Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Sestry boromejky
Výstava v Galerii Klementinum připomíná 180. výročí příchodu sester boromejek z Francie do českých zemí a přibližuje jejich působení, jehož prioritou je péče o sirotky, nemocné a umírající, tedy všechny potřebné bez rozdílu. Návštěvníci se mohou seznámit s jednotlivými etapami vývoje kongregace sv. Karla Boromejského a prohlédnout si unikátní exponáty, související s poutavou historii řádu i jeho bohatou činností v současnosti. Výstava je pořádána pod záštitou J. Em. Dominika kardinála Duky, arcibiskupa pražského. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Spřízněni volbou
Výstava s podtitulem "Podkarpatské a rusínské inspirace a výzvy v české literatuře" představuje výběr české a zčásti také slovenské odborné literatury, beletrie, obrazových publikací a průvodců inspirovaných regionem někdejší Podkarpatské Rusi a životem jeho obyvatel. Posláním výstavy je doložit, s jakým zájmem se toto téma setkávalo u českých umělců i vědců, jak inspirativním pro ně tento region byl a dosud je, a to bez ohledu na měnící se politickou či geografickou situaci. Výstavu, která je příspěvkem ke 100. výročí vzniku Československa, pořádá Národní knihovna ČR - Slovanská knihovna a Společnost přátel Podkarpatské Rusi. Vernisáž proběhla 1. listopadu 2018. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Spřízněni volbou
Výstava představuje výběr české a zčásti také slovenské odborné literatury, beletrie, obrazových publikací a průvodců inspirovaných někdejší Podkarpatskou Rusí a životem tamních obyvatel. Posláním výstavy je doložit, s jakým zájmem se toto téma setkávalo u českých umělců i vědců, jak inspirativním pro ně tento region byl a dosud je, a to bez ohledu na měnící se politickou či geografickou situaci. Výstavu, která je příspěvkem ke 100. výročí vzniku Československa, pořádá Národní knihovna ČR - Slovanská knihovna a Společnost přátel Podkarpatské Rusi. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Od ucha k uchu aneb Fenomén Šafrán
Výstava přibližuje české písničkáře od 60. let až do současnosti a představuje základní osobnosti našeho folku jako např. Karla Kryla, Vladimíra Mertu, Jaroslava Hutku, Vlastimila Třešňáka ad. Tvorba těchto písničkářů se v době totality šířila většinou neoficiálně, někdy ilegálně, a přes veškeré snahy komunistického aparátu se jim podařilo ovlivnit několik generací posluchačů. Písničkáři byli nezávislí na oficiálních komunikačních kanálech a naprosto svobodní, nebáli se říkat pravdu v době, kdy to nebylo bezpečné a netají se svými názory ani dnes. Výstavu pořádají Národní knihovna ČR a nakladatelství Galén, ve spolupráci s Českým centrem Mezinárodního PEN klubu, Knihovnou Václava Havla a společností Seznam.cz. Záštitu nad výstavou převzala Anna Šabatová-ombudsmanka. Foto: E. Hodíková, NK ČR.
Od ucha k uchu aneb Fenomén Šafrán
Výstava přibližuje české písničkáře od 60. let až do současnosti a představuje základní osobnosti našeho folku jako např. Karla Kryla, Vladimíra Mertu, Jaroslava Hutku, Vlastimila Třešňáka ad. Tvorba těchto písničkářů se v době totality šířila většinou neoficiálně, někdy ilegálně, a přes veškeré snahy komunistického aparátu se jim podařilo ovlivnit několik generací posluchačů. Písničkáři byli nezávislí na oficiálních komunikačních kanálech a naprosto svobodní, nebáli se říkat pravdu v době, kdy to nebylo bezpečné a netají se svými názory ani dnes. Výstavu pořádají Národní knihovna ČR a nakladatelství Galén, ve spolupráci s Českým centrem Mezinárodního PEN klubu, Knihovnou Václava Havla a společností Seznam.cz. Záštitu nad výstavou převzala Anna Šabatová-ombudsmanka. Foto: E. Hodíková, NK ČR.