Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Kultura a odborné akce Výstavy v Klementinu Exponát měsíce - prosinec 2022

Exponát měsíce - prosinec 2022

14. 12. 2022 - 11. 1. 2023 Předsálí Všeobecné studovny, přízemí (vchod A), po-so: 9.00-19.00 (v provozní době NK)
Vstupné 20 Kč (čtenáři NK ČR zdarma)

THEATRUM MACHINARIUM
LIPSKO, 1725
NK Praha 17 B 8
EXLIBRIS: Bibliothecae Musei Mathematici Societatis Jesu Pragae ad S. Clementem inscriptus Anno 1730.

Autorem desetidílné knihy je Jakob Leupold (1674–1727), německý matematik a – dnes bychom řekli – strojní inženýr a vynálezce. Theatrum Machinarium přineslo systematický přehled strojů své doby. Titul vycházel postupně v letech 1724 až 1739 v Lipsku a text byl doplněn mnoha technickými výkresy. Vystavený titulní list patří druhému dílu, který podává vyčerpávající přehled strojů k přesunu těžkých předmětů a k budování rozsáhlých staveb.

Tato kniha je pro nás zajímavá i vepsaným exlibris na titulní straně, podle kterého byla kniha roku 1730 zapsána do katalogu knihovny Matematického muzea zdejší jezuitské koleje u sv. Klimenta. Matematické muzeum vznikalo postupně ve druhé polovině 17. století a zahrnovalo knihy, pomůcky, přístroje a další exponáty z matematiky, fyziky, astronomie, geologie a příbuzných oborů. Zároveň bylo muzeum i kabinetem kuriozit, když spontánně uchovávalo předměty, které jezuitští misionáři přiváželi či posílali z dalekých zemí. Zdejší klementinští jezuité vytvořili i další unikátní exponáty: příkladem mohou být glóby Kašpara Pfliegera či hodiny Johanna Kleina.

Matematické muzeum sídlilo zde v budově v několika sálech právě o patro výše. V roce 1722, před třemi sty lety, se Matematické muzeum otevřelo veřejnosti. Stalo se prvním muzeem v Čechách a jedním z prvních v Evropě (Národní muzeum bylo založeno až v roce 1818).

Knihy matematické knihovny mají více variant rukopisných exlibris. Častým zápisem je pouhé Bibliothecae Mathematicae či Musei Mathematici. Za některých správců muzea nebylo exlibris vepisováno vůbec. Příslušnost knih k matematické knihovně je ale patrná podle typických červených linek na hřbetech.

Matematické muzeum bylo hojně navštěvované, i mnoha význačnými osobnostmi své doby. V Klementinu sídlilo až do roku 1785. Část jeho exponátů je dnes v Národním technickém muzeu (astronomické přístroje a hodiny), část je v Národním muzeu (etnografické sbírky). Nemalá část exponátů se ale nezachovala. Zde v Klementinu nám po Matematickém muzeu zůstaly fresky na stropech v takzvaných matematických sálech a glóby a hodiny, které jsou vystaveny v Barokním sále.