Almagestum novum a Cometographia
titulní list
Předsálí Všeobecné studovny, přízemí (vchod A), po-so: 9.00-19.00, vstupné 10 Kč (čtenáři NK ČR zdarma).
Od října 2021 pokračuje výstavní cyklus Exponát měsíce, který seznamuje návštěvníky s nejvýznamnějšími písemnými památkami, které uchovává Oddělení rukopisů a starých tisků. Od 6. října 2021 budou v předsálí Všeobecné studovny vystaveny dva tisky, které jsou tematicky spojeny s přednáškou (5. 10.) Jany Vackářové, nazvanou Knihy Tychona Brahe a Johanna Keplera ve fondech klementinské knihovny: Glosy k výročí významných astronomů.
Almagestum novum G. B. Riccioliho (1651) a Cometographia Johanna Hevelia (1688) – dvě astronomická díla dochovaná ve sbírkách Národní knihovny ČR, jsou říjnovými exponáty měsíce. Riccioli se zabývá zejména tehdy známými představami o uspořádání vesmíru od Ptolemaia až k jeho vlastnímu modelu a Hevelius pojednává o kometách. Úvodní rytiny jsou nejen krásné, ale obsahují i mnoho symbolických náznaků k tématu knihy.
Almagestum novum
vydáno ve Frankfurtu nad Mohanem, prvně vytištěno v Bologni roku 1651;
1520 stran ve dvou svazcích.
NK ČR, sign. 14 A 15/P.1
Autorem tohoto rozsáhlého spisu je Giovanni Battista Riccioli (1598-1671), italský astronom a jezuita působící v Parmě a v Bologni. Názvem svého díla Almagestum novum se odkazuje k řeckému astronomu a geografu 2. století Klaudiu Ptolemaiovi, jehož souhrn antického vědění o astronomii vydaný v Alexandrii s arabským názvem byl vydán v latinizované podobě právě pod názvem Almagest.
Ptolemaiovské chápání světa, v němž centrem vesmíru je nehybná Země, kolem které obíhá Slunce a planety, bylo rozšířeno po celý středověk a ani když Mikuláš Koperník v roce 1543 zveřejnil svůj model Země a planet obíhajících kolem Slunce, nezpůsobilo to žádnou podstatnou změnu. Koperníkovo pojetí bylo pro tehdejší dobu těžko přijatelné, protože na Ptolemaiovském vidění světa byla založena celá tehdejší filozofie.
Riccioli byl, podobně jako Tycho Brahe, ve změně pohledu na vesmír někde mezi oběma výše zmíněnými názory, jak je to znázorněno na úvodní ilustraci (frontispisu) jeho díla. Rytina znázorňuje múzu hvězdářství Uranii, která „váží“ dva názory na vesmír – vlevo je pohled koperníkovský, vpravo pohled Riccioliho, ve kterém se Měsíc, Slunce, Jupiter a Saturn otáčejí kolem nehybné Země, zatímco Merkur, Venuše a Mars kolem Slunce. Podle autora tento názor „převáží“ názor koperníkovský. Sám Ptolemaios leží na zemi spolu s vyobrazením svého překonaného modelu. Rytina zobrazuje ve své horní části pokrok v astronomii učiněný vynálezem a užíváním dalekohledu – vlevo jsou fáze Venuše a Merkuru spolu s Marsem, vpravo jsou měsíce Jupitera, prstence Saturnu a Měsíc.
Titulní strana (ve větším rozlišení zde) a frontispis
Johannis Hevelii Cometographia
vydáno v Gdańsku roku 1688;
995 stran, 39 obrazových příloh
NK ČR, sign. 14 A 26
Obsáhlý spis je dílem Johanna Hevelia (1611-1687), gdaňského astronoma a městského radního. Narodil se do pivovarnické rodiny a v této tradici pokračoval. Na svém domě si zbudoval a vybavil hvězdárnu, v níž prováděl svá pozorování. Jeho první dílo se týkalo měsíční topografie a stal se tak zakladatelem tohoto oboru. V letech 1652-1677 objevil a popsal čtyři nové komety. Souhrnem poznatků o kometách je právě vystavené dílo, jehož rytý předtitulní list zobrazuje vybavení i nadšení tehdejších astronomů. Tři postavy představují tři názory na komety: vlevo Aristotelovský (komety se pohybují mezi Zemí a Měsícem), vpravo Keplerův (komety se pohybují po přímkách) a uprostřed názor autora Hevelia (komety mají zakřivené dráhy). V pozadí rytiny můžeme vidět i veřejnost zaujatou pozorováním komety.
Titulní strana (ve větším rozlišení zde) a rytý předtitulní list
