Nacházíte se zde: Úvod Aktuality Aktuality Pražské fragmenty Notre Dame

Pražské fragmenty Notre Dame

Zveme vás na přednášku Hany Vlhové-Wörner a Jan Ciglbauera, která představí výsledky výzkumu nedávno identifikovaného unikátního hudebního zlomku polyfonie organ Notre Dame.
Pražské fragmenty Notre Dame

iniciála

Srdečně vás zveme na další přednášku z cyklu Z klementinských pokladů II, který pořádá Oddělení rukopisů a starých tisků NK ČR.

2. 11. 2021 od 17.00 - Zasedací sál, 1. patro (vchod A). Vstup zdarma.

Pražské fragmenty Notre Dame: Recepce pařížské polyfonie v českých zemích.

Přednáška Hany Vlhové-Wörner a Jan Ciglbauera, specialistů na středověkou hudbu, představí výsledky výzkumu nedávno identifikovaného unikátního hudebního zlomku polyfonie organ Notre Dame, obsaženého ve vazbě pražského pozdně středověkého univerzitního rukopisu.

Fotogalerie >>

 

Zlomek z druhé poloviny 13. století s dvouhlasou hudební notací z okruhu pařížské katedrály Notre-Dame v kodexu V E 15
(Renáta Modráková)

V únoru tohoto roku se podařilo nalézt mimořádný fragment s dvouhlasou notací z okruhu pařížské katedrály Notre-Dame, nalézající se v rukopisu V E 15. Ten byl nově zdigitalizován v rámci projektu VISK 6, znovu popsán M. Dragounem a zpřístupněn v digitální knihovně Manuscriptorium. Tam jej identifikoval D. Gatté (Univerzita ve Štrasburku) a spojil s vývojem polyfonního zpěvu v okolí katedrály Notre Dame ve svém projektu MMMO Database (Medieval Music Manuscripts Online). Zároveň vzbudil zájem českých muzikologů se specializací na středověk (H. Vlhová-Wörner, J. Ciglbauer).

Kodex V E 15 vzniklý v Čechách druhé čtvrtiny 15. století obsahuje Ruralia commoda od Petra de Crescentiis. Text na papíru je psán úhlednou pozdně gotickou minuskulou. Je vevázán do dřevěných desek, potažených kůží s geometrickou výzdobou. Známe jeho majitele, jímž byl medikus Tomáš (medicus Thomas), nejspíše z lékařské fakulty pražské univerzity. Byl identifikován s Tomášem (snad) z Bydžova, doloženým k roku 1415. Podle vlastnické poznámky byl spojen s Nazarétskou kolejí pražské univerzity. Další Tomášův rukopis X H 19 pochází z první poloviny 15. století a obsahuje komentář k Aristotelovu dílu O duši (Tractatus de Anima). Snad mu patřily i další rukopisy (III C 9, VII H 16).

Pergamenový fragment (jedna složka) byl vevázán jako přední a zadní předsádka. Písař použil vyspělou formu raně gotického písma užívaného v oblastech západní Evropy (Francie) v průběhu 13. století. Zdobí jej červeno-modré iniciálky typu fleuronnée. Obsahuje šest dvojhlasých skladeb (zpracování mešních a hodinkových zpěvů, například hymnus k Nanebevzetí Panny Marie), které byly zkomponovány v okruhu pařížské katedrály Notre-Dame. Skladby byly komponovány pro dva až čtyři hlasy, které poprvé v historii evropské hudby pracovaly s pravidelným rytmem a notovým zápisem. Jejich provádění muselo být složité a určené jen pro výborné interprety. Význam fragmentu podtrhuje to, že známe jen tři rukopisy a několik fragmentů ze 13. století s tímto typem repertoáru.

Zlomky mají do budoucna značný potencionál. Okolnosti nálezu také prokázaly význam digitalizace. Synchronně probíhající průzkum vlastnických vztahů středověkých kodexů odkrývá nové vlastníky a rekonstruuje roztříštěné knihovny. Bezpochyby klementinské rukopisy ještě skrývají mnohá tajemství.

Publikováno v e-zpravodaji Národní knihovny ČR, roč. 8, č. 3, 2021.