Osobní nástroje
Přihlášení do báze NKC        Přihlášení do báze SLK        Plná verze        Kontakt        English   
hledat na webu    hledat v katalogu

    Přejít na obsah | Přejít na navigaci

    Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Z historie knihovny

    Z historie knihovny

    Historie v datech

    11. stol. dokládá se kaple sv. Klimenta
    13.-14. stol. při dominikánském klášteře Studium generale - latinská škola, jež splynula s Pražskou univerzitou
    1366 Karel IV. daroval univerzitě soubor kodexů
    1556 na troskách dominikánského kláštera budují jezuité kolej: Klementinum
    1622 Karlova univerzita se dostává pod správu jezuitů, kteří knihovny jejích kolejí přemisťují do Klementina
    17.-18.stol. působí zde významná jezuitská tiskárna, astronomické pracoviště, univerzita s názvem Karlo - Ferdinandova
    1773-1777 jezuité opouštějí Klementinum, univerzita a knihovna zůstávají, zásluhou Františka hraběte Kinského knihovní sbírky prohlášeny Marií Terezií za veřejnou c. k. Univerzitní knihovnu
    1781 pražští tiskaři odevzdávají knihovně povinný výtisk
    1807 povinný výtisk rozšířen na všechny české tiskaře
    1837 z rukopisných a tištěných dokumentů založen Mozartův památník, který je dnes součástí hudebního oddělení
    1848 Klementinum bylo studentskou pevností proti Windischgrätzovým vojskům
    1887 název změněn na c.k. Veřejná a univerzitní knihovna
    1918 Veřejnou a univerzitní knihovnu přebírá do své správy nově vzniklá Československá republika
    1919 součástí knihovny se stává Československý ústav bibliografický
    1924 založena Slovanská knihovna
    1929 Slovanská knihovna přemístěna do Klementina
    1935 knihovna přejmenována na Národní a univerzitní knihovnu, vydán zákon o povinném výtisku
    1939 po uzavření českých vysokých škol působí jako Zemská a univerzitní knihovna až od r. 1941
    1958 centralizací sloučeny velké pražské knihovny pod názvem Státní knihovna ČSR
    1990 nový název Národní knihovna, vystihující tradici a poslání
    1996 otevřen Centrální depozitář v Hostivaři
    1997 počátek automatizovaných informací o fondu

    Stavební vývoj Klementina

    Klementinský areál, patřící mezi nejvýznamnější památky Prahy (rozloha 2 ha), procházel dlouhým stavebním vývojem. Jeho počátky jsou spjaty s příchodem jezuitů (1556), kteří začínají na místě dominikánského kláštera budovat komplex církevních a školních budov. Hlavní období výstavby dnešní barokní podoby Klementina je ohraničeno roky 1578-1726 a je spjato s celou řadou významných architektů (Marek Fontana, Carlo a Francesco Lurago, Giovanni Domenico Orsi, Domenico Bossi, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer) i dalších umělců, podílejících se na výzdobě interiérů (Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Jan Hiebl, Ignác Raab, Kryštof Tausch, Josef Kramolín, Václav Vavřinec Reiner). Po celé 18. a 19. stol. nedošlo k žádným významnějším stavebním zásahům. Až v letech 1924-1936 architekt Ladislav Machoň provádí novodobé úpravy pro potřeby národní, univerzitní a technické knihovny.
    K plánované stavbě nové budovy NK na Letné, o níž se jednalo v letech 2005-2009, nedošlo.

    Významné klementinské osobnosti v průběhu staletí

    16. století
    Petr Canisius, zakladatel klementinské koleje

    17. století
    Jiří Plachý - vůdce studentů v boji proti Švédům (1648), Bohuslav Balbín - historik

    18. století
    Stanislav Vydra, Jan Tesánek, Josef Stepling - matematici, Antonín Strnad - astronom, Karel Rafael Ungar - historik a bibliotékář

    19. století
    Bernard Bolzano, Pavel Josef Šafařík - ředitel knihovny, Ignác Jan Hanuš - filosof a bibliotékář, Josef Truhlář - filolog a bibliotékář

    20. století
    Jako knihovníci zde působili spisovatelé, básníci, literární kritici a vědci, historici i hudebníci např.:
    Václav Tille-Říha, Otakar Theer, Otokar Fischer, Hugo Bergmann, Felix Weltsch, Ladislav Vycpálek, Jaromír Borecký, Jan Živný, Jan Emler, Karel J. Beneš, Edmond Konrád, Zdeněk Němeček, Oton Berkopec, Vilém Závada, Josef Strnadel, Milan Jungmann, Jan Petrmichl, Emma Urbánková.